Lamentations 5

Gedenke Jehova, dessen, was uns geschehen! schaue her und sieh unsere Schmach!

Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.

Unser Erbteil ist Fremden zugefallen, unsere Häuser Ausländern.

Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.

Wir sind Waisen, ohne Vater; unsere Mütter sind wie Witwen.

Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.

Unser Wasser trinken wir um Geld, unser Holz bekommen wir gegen Zahlung.

Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.

Unsere Verfolger sind uns auf dem Nacken; wir ermatten, man läßt uns keine Ruhe.

Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.

Ägypten reichen wir die Hand und Assyrien, um mit Brot gesättigt zu werden.

Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.

Unsere Väter haben gesündigt, sie sind nicht mehr; wir, wir tragen ihre Missetaten.

Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.

Knechte herrschen über uns; da ist niemand, der uns aus ihrer Hand reiße.

Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.

Wir holen unser Brot mit Gefahr unseres Lebens, wegen des Schwertes der Wüste.

S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.

Vor den Gluten des Hungers brennt unsere Haut wie ein Ofen.

Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.

Sie haben Weiber geschwächt in Zion, Jungfrauen in den Städten Judas.

Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.

Fürsten sind durch ihre Hand aufgehängt, das Angesicht der Alten wird nicht geehrt.

Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.

Jünglinge tragen die Handmühle, und Knaben straucheln unter dem Holze.

Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.

Die Alten bleiben fern vom Tore, die Jünglinge von ihrem Saitenspiel.

Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.

Die Freude unseres Herzens hat aufgehört, in Trauer ist unser Reigen verwandelt.

Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.

Gefallen ist die Krone unseres Hauptes. Wehe uns! denn wir haben gesündigt.

Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.

Darum ist unser Herz siech geworden, um dieser Dinge willen sind unsere Augen verdunkelt:

Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,

Wegen des Berges Zion, der verwüstet ist; Füchse streifen auf ihm umher.

Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.

Du, Jehova, thronst in Ewigkeit; dein Thron ist von Geschlecht zu Geschlecht.

Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.

Warum willst du uns für immer vergessen, uns verlassen auf immerdar

Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?

Jehova, bringe uns zu dir zurück, daß wir umkehren; erneuere unsere Tage wie vor alters!

Obrať nás, ó Hospodine, k sobě,a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.

Oder solltest du uns gänzlich verworfen haben, gar zu sehr auf uns zürnen?

Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?