Lamentations 5

Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
recordare Domine quid acciderit nobis intuere et respice obprobrium nostrum
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
hereditas nostra versa est ad alienos domus nostrae ad extraneos
Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
pupilli facti sumus absque patre matres nostrae quasi viduae
Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
aquam nostram pecunia bibimus ligna nostra pretio conparavimus
Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
cervicibus minabamur lassis non dabatur requies
Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
Aegypto dedimus manum et Assyriis ut saturaremur pane
Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
patres nostri peccaverunt et non sunt et nos iniquitates eorum portavimus
Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
servi dominati sunt nostri non fuit qui redimeret de manu eorum
S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
in animabus nostris adferebamus panem nobis a facie gladii in deserto
Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
pellis nostra quasi clibanus exusta est a facie tempestatum famis
Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
mulieres in Sion humiliaverunt virgines in civitatibus Iuda
Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
principes manu suspensi sunt facies senum non erubuerunt
Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
adulescentibus inpudice abusi sunt et pueri in ligno corruerunt
Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
senes de portis defecerunt iuvenes de choro psallentium
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
defecit gaudium cordis nostri versus est in luctu chorus noster
Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
cecidit corona capitis nostri vae nobis quia peccavimus
Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
propterea maestum factum est cor nostrum ideo contenebrati sunt oculi nostri
Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
propter montem Sion quia disperiit vulpes ambulaverunt in eo
Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
tu autem Domine in aeternum permanebis solium tuum in generatione et generatione
Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
quare in perpetuum oblivisceris nostri derelinques nos in longitudinem dierum
Obrať nás, ó Hospodine, k sobě,a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
converte nos Domine ad te et convertemur innova dies nostros sicut a principio
Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
sed proiciens reppulisti nos iratus es contra nos vehementer