Philippians 2

Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,
Отож, коли є в Христі яка заохота, коли є яка потіха любови, коли є яка спільнота духа, коли є яке серце та милосердя,
Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
то доповніть радість мою: щоб думали ви одне й те, щоб мали ту саму любов, одну згоду й один розум!
Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.
Не робіть нічого підступом або з чванливости, але в покорі майте один одного за більшого від себе.
Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.
Нехай кожен дбає не про своє, але кожен і про інших.
Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,
Нехай у вас будуть ті самі думки, що й у Христі Ісусі!
Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,
Він, бувши в Божій подобі, не вважав за захват бути Богові рівним,
Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
але Він умалив Самого Себе, прийнявши вигляд раба, ставши подібним до людини; і подобою ставши, як людина,
A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.
Він упокорив Себе, бувши слухняний аж до смерти, і то смерти хресної...
Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,
Тому й Бог повищив Його, та дав Йому Ім'я, що вище над кожне ім'я,
Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,
щоб перед Ісусовим Ім'ям вклонялося кожне коліно небесних, і земних, і підземних,
A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.
і щоб кожен язик визнавав: Ісус Христос то Господь, на славу Бога Отця!
A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.
Отож, мої любі, як ви завжди слухняні були не тільки в моїй присутності, але значно більше тепер, у моїй відсутності, зо страхом і тремтінням виконуйте своє спасіння.
Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.
Бо то Бог викликає в вас і хотіння, і чин за доброю волею Своєю.
Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,
Робіть усе без нарікання та сумніву,
Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,
щоб були ви бездоганні та щирі, невинні діти Божі серед лукавого та розпусного роду, що в ньому ви сяєте, як світла в світі,
Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
додержуючи слово життя на похвалу мені в день Христа, що я біг не надармо, що я працював не надармо.
A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.
Та хоч і стаю я жертвою при жертві і при службі вашої віри, я радію та тішуся разом із вами всіма.
A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.
Тіштесь тим самим і ви, і тіштеся разом зо мною!
Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
Надіюся в Господі Ісусі незабаром послати до вас Тимофія, щоб і я зміцнів духом, розізнавши про вас.
Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.
Бо я однодумця не маю ні одного, щоб щиріше подбав він про вас.
Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.
Усі бо шукають свого, а не Христового Ісусового.
Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.
Та ви знаєте досвід його, бо він, немов батькові син, зо мною служив для Євангелії.
Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.
Отже, маю надію негайно послати цього, як тільки довідаюся, що буде зо мною.
Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.
Але в Господі маю надію, що й сам незабаром прибуду до вас.
Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,
Але я вважав за потрібне послати до вас брата Епафродита, свого співробітника та співбойовника, вашого апостола й служителя в потребі моїй,
Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.
бо він побивався за вами всіма, і сумував через те, що ви чули, що він хворував.
A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.
Бо смертельно він був хворував. Але змилувався Бог над ним, і не тільки над ним, але й надо мною, щоб я смутку на смуток не мав.
Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.
Отож, тим швидше послав я його, щоб тішились ви, його знову побачивши, і щоб без смутку я був.
Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.
Тож прийміть його в Господі з повною радістю, і майте в пошані таких,
Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.
бо за діло Христове наблизився був аж до смерти, наражаючи на небезпеку життя, щоб доповнити ваш нестаток служіння для мене.