Job 8

Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:

Bildad către Şuah a luat cuvîntul şi a zis:

Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?

,,Pînă cînd vrei să vorbeşti astfel, şi pînă cînd vor fi cuvintele gurii tale ca un vînt puternic?

Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?

Oare va răsturna Dumnezeu dreptul? Sau va răsturna Cel Atotputernic dreptatea?

Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.

Dacă fiii tăi au păcătuit împotriva Lui, i -a dat pe mîna păcatului.

Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,

Dar tu, dacă alergi la Dumnezeu, dacă rogi pe Cel Atot puternic,

A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.

dacă eşti curat şi fără prihană, atunci negreşit, El va veghea asupra ta, şi va da înapoi fericirea locuinţei tale nevinovate.

A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.

Vechea ta propăşire va fi mică faţă de cea de mai tîrziu. Învăţăminte din păţania celor dinainte.

Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.

Întreabă pe cei din neamurile trecute, şi ia aminte la păţania părinţilor lor. -

(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)

Căci noi sîntem de ieri, şi nu ştim nimic, zilele noastre pe pămînt nu sînt decît o umbră. -

Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?

Ei te vor învăţa, îţi vor vorbi, şi vor scoate din inima lor aceste cuvinte:

Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?

,Creşte papura fără baltă? Creşte trestia fără umezeală?

Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.

Fiind încă verde şi fără să se taie, ea se usucă mai repede decît toate ierburile.

Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.

Aşa se întîmplă tuturor celor ce uită pe Dumnezeu, şi nădejdea celui nelegiuit va peri.

Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.

Încrederea lui este zdrobită, şi sprijinul lui este o pînză de păianjen.

Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.

Se bizuie pe casa lui, dar nu este tare; se prinde de ea, dar nu ţine.

Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.

Cum dă soarele, înverzeşte, îşi întinde ramurile peste grădina sa,

Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.

îşi împleteşte rădăcinile printre pietre, pătrunde pînă în ziduri.

A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:

Dar dacă -l smulgi din locul în care stă, locul acesta se leapădă de el şi zice: ,Nu ştiu să te fi cunoscut vreodată!`

Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.

Iată, aşa sînt desfătările pe cari i le aduc căile vieţii lui; apoi din acelaş pămînt răsar alţii după el.

Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:

Nu, Dumnezeu nu leapădă pe omul fără prihană, şi nu ocroteşte pe cei răi.

Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,

Ba încă, El îţi umple gura cu strigăte de bucurie, şi buzele cu cîntări de veselie.

Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.

Vrăjmaşii tăi vor fi acoperiţi de ruşine, iar cortul celor răi va pieri.```