Psalms 88

Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.

Canto. Salmo dei figliuoli di Kore. Per il Capo de’ musici. Da cantarsi mestamente. Cantico di Heman, l’Ezrahita. O Eterno, Dio della mia salvezza, io grido giorno e notte nel tuo cospetto.

Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.

Venga la mia preghiera dinanzi a te, inclina il tuo orecchio al mio grido;

Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.

poiché l’anima mia è sazia di mali, e la mia vita è giunta presso al soggiorno dei morti.

Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.

Io son contato fra quelli che scendon nella fossa; son come un uomo che non ha più forza.

Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.

Prostrato sto fra i morti, come gli uccisi che giaccion nella tomba, de’ quali tu non ti ricordi più, e che son fuor della portata della tua mano.

Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.

Tu m’hai posto nella fossa più profonda, in luoghi tenebrosi, negli abissi.

Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.

L’ira tua pesa su me, e tu m’hai abbattuto con tutti i tuoi flutti. Sela.

Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.

Tu hai allontanato da me i miei conoscenti, m’hai reso un’abominazione per loro. Io son rinchiuso e non posso uscire.

Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.

L’occhio mio si consuma per l’afflizione; io t’invoco ogni giorno, o Eterno, stendo verso te le mie mani.

Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.

Opererai tu qualche miracolo per i morti? I trapassati risorgeranno essi a celebrarti? Sela.

Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali?Sélah.

La tua benignità sarà ella narrata nel sepolcro, o la tua fedeltà nel luogo della distruzione?

I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?

Le tue maraviglie saranno esse note nelle tenebre, e la tua giustizia nella terra dell’oblìo?

Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?

Ma, quant’è a me, o Eterno, io grido a te, e la mattina la mia preghiera ti viene incontro.

Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.

Perché, o Eterno, rigetti tu l’anima mia? Perché nascondi il tuo volto da me?

Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?

Io sono afflitto, e morente fin da giovane; io porto il peso dei tuoi terrori e sono smarrito.

Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.

I tuoi furori mi son passati addosso; i tuoi terrori m’annientano,

Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.

mi circondano come acque ogni giorno, mi attornian tutti assieme.

Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně. [ (Psalms 88:19) Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě. ]

Hai allontanato da me amici e compagni; i miei conoscenti sono le tenebre.