Lamentations 5

Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.

Ricordati, Eterno, di quello che ci è avvenuto! Guarda e vedi il nostro obbrobrio!

Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.

La nostra eredità è passata a degli stranieri, le nostre case, a degli estranei.

Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.

Noi siam diventati orfani, senza padre, le nostre madri son come vedove.

Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.

Noi beviamo la nostr’acqua a prezzo di danaro, le nostre legna ci vengono a pagamento.

Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.

Col collo carico noi siamo inseguiti, siamo spossati, non abbiamo requie.

Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.

Abbiam teso la mano verso l’Egitto e verso l’Assiria, per saziarci di pane.

Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.

I nostri padri hanno peccato, e non sono più; e noi portiamo la pena delle loro iniquità.

Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.

Degli schiavi dominano su noi, e non v’è chi ci liberi dalle loro mani.

S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.

Noi raccogliamo il nostro pane col rischio della nostra vita, affrontando la spada del deserto.

Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.

La nostra pelle brucia come un forno, per l’arsura della fame.

Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.

Essi hanno disonorato le donne in Sion, le vergini nelle città di Giuda.

Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.

I capi sono stati impiccati dalle loro mani, la persona de’ vecchi non è stata rispettata.

Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.

I giovani han portato le macine, i giovanetti han vacillato sotto il carico delle legna.

Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.

I vecchi hanno abbandonato la porta, i giovani la musica dei loro strumenti.

Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.

La gioia de’ nostri cuori è cessata, le nostre danze son mutate in lutto.

Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.

La corona ci è caduta dal capo; guai a noi, poiché abbiamo peccato!

Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,

Per questo langue il nostro cuore, per questo s’oscuran gli occhi nostri:

Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.

perché il monte di Sion è desolato, e vi passeggian le volpi.

Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.

Ma tu, o Eterno, regni in perpetuo; il tuo trono sussiste d’età in età.

Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?

Perché ci dimenticheresti tu in perpetuo, e ci abbandoneresti per un lungo tempo?

Obrať nás, ó Hospodine, k sobě,a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.

Facci tornare a te, o Eterno, e noi torneremo! Ridonaci de’ giorni come quelli d’un tempo!

Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?

Ché, ora, tu ci hai veramente reietti, e ti sei grandemente adirato contro di noi!