Psalms 49

Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.

למנצח לבני קרח מזמור שמעו זאת כל העמים האזינו כל ישבי חלד׃

Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.

גם בני אדם גם בני איש יחד עשיר ואביון׃

Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.

פי ידבר חכמות והגות לבי תבונות׃

Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

אטה למשל אזני אפתח בכנור חידתי׃

Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

למה אירא בימי רע עון עקבי יסובני׃

I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?

הבטחים על חילם וברב עשרם יתהללו׃

Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.

אח לא פדה יפדה איש לא יתן לאלהים כפרו׃

Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,

ויקר פדיון נפשם וחדל לעולם׃

(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),

ויחי עוד לנצח לא יראה השחת׃

Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.

כי יראה חכמים ימותו יחד כסיל ובער יאבדו ועזבו לאחרים חילם׃

Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.

קרבם בתימו לעולם משכנתם לדר ודר קראו בשמותם עלי אדמות׃

Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.

ואדם ביקר בל ילין נמשל כבהמות נדמו׃

Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.

זה דרכם כסל למו ואחריהם בפיהם ירצו סלה׃

Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

כצאן לשאול שתו מות ירעם וירדו בם ישרים לבקר וצירם לבלות שאול מזבל לו׃

Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

אך אלהים יפדה נפשי מיד שאול כי יקחני סלה׃

Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

אל תירא כי יעשר איש כי ירבה כבוד ביתו׃

Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

כי לא במותו יקח הכל לא ירד אחריו כבודו׃

Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

כי נפשו בחייו יברך ויודך כי תיטיב לך׃

Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

תבוא עד דור אבותיו עד נצח לא יראו אור׃

A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]

אדם ביקר ולא יבין נמשל כבהמות נדמו׃