Philippians 2

Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,

Ima li dakle u Kristu kakve utjehe, ima li kakva ljubazna bodrenja, ima li kakva zajedništva Duha, ima li kakva srca i samilosti,

Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,

ispunite me radošću: složni budite, istu ljubav njegujte, jednodušni, jedne misli budite;

Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.

nikakvo suparništvo ni umišljenost, nego - u poniznosti jedni druge smatrajte višima od sebe;

Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.

ne starajte se samo svaki za svoje, nego i za ono što se tiče drugih!

Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,

Neka u vama bude isto mišljenje kao i u Kristu Isusu:

Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,

On, trajni lik Božji, nije se kao plijena držao svoje jednakosti s Bogom,

Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.

nego sam sebe "oplijeni" uzevši lik sluge, postavši ljudima sličan; obličjem čovjeku nalik,

A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.

ponizi sam sebe, poslušan do smrti, smrti na križu.

Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,

Zato Bog njega preuzvisi i darova mu ime, ime nad svakim imenom,

Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,

da se na ime Isusovo prigne svako koljeno nebesnika, zemnika i podzemnika.

A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.

I svaki će jezik priznati: "Isus Krist jest Gospodin!" - na slavu Boga Oca.

A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.

Tako, ljubljeni moji, poslušni kako uvijek bijaste, ne samo kao ono za moje nazočnosti nego mnogo više sada, za moje nenazočnosti, sa strahom i trepetom radite oko svoga spasenja!

Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.

Da, Bog u svojoj dobrohotnosti izvodi u vama i htjeti i djelovati.

Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,

Sve činite bez mrmljanja i oklijevanja

Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,

da budete besprijekorni i čisti, djeca Božja neporočna posred poroda izopačena i lukava u kojem svijetlite kao svjetlila u svijetu

Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.

držeći riječ Života meni na ponos za Dan Kristov, što nisam zaludu trčao niti se zaludu trudio.

A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.

Naprotiv, ako se ja i izlijevam za žrtvu i bogoslužje, za vjeru vašu, radostan sam i radujem se sa svima vama.

A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.

A tako i vi budite radosni i radujte se sa mnom.

Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.

Nadam se u Gospodinu Isusu da ću vam uskoro poslati Timoteja da mi odlane kad saznam što je s vama.

Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.

Nikoga doista nemam tako srodne duše tko bi se kao on svojski za vas pobrinuo

Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.

jer svi traže svoje, a ne ono što je Isusa Krista.

Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.

A prokušanost vam je njegova poznata: kao dijete s ocem služio je sa mnom evanđelju.

Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.

Njega se dakle nadam poslati tek što razvidim što je sa mnom.

Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.

A uvjeren sam u Gospodinu da ću i sam uskoro doći.

Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,

Smatrao sam potrebnim poslati k vama Epafrodita, brata, suradnika i suborca moga kojega ste poslali da mi poslužuje u potrebi.

Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.

Jer je čeznuo za svima vama i bio zabrinut što ste saznali da je obolio.

A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.

I doista je gotovo na smrt bio obolio, ali Bog mu se smilovao, ne samo njemu nego i meni, da me ne zadesi žalost na žalost.

Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.

Brže ga dakle poslah da se, pošto ga vidite, opet obradujete, i ja da budem manje žalostan.

Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.

Primite ga dakle u Gospodinu sa svom radosti i poštujte takve

Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.

jer se za djelo Kristovo smrti sasvim približio, životnoj se pogibli izložio da nadopuni ono u čemu me vi ne mogoste poslužiti.