Job 16

Katahi a Hopa ka whakautu, ka mea,

A odpovídaje Job, řekl:

Ka maha nga mea pena kua rangona nei e ahau: he kaiwhakamarie haumaruru rawa koutou katoa.

Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.

E whai mutunga ranei nga kupu tikangakore? Na te aha ranei koe i whakaoho ki te whakahoki kupu mai?

Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?

E taea ano e ahau te korero pena i a koutou; me i penei to koutou wairua me toku wairua, hono tonu aku kupu ki a koutou, ka ruru ano toku upoko ki a koutou.

Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?

E whakakaha ano ia toku mangai i a koutou, ka ai ano hoki te whakamarie a oku ngutu hei pehi i to koutou mamae.

Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.

Ahakoa korero ahau, kahore toku pouri e iti iho; ki te mutu taku, ko tehea wahi o toku mamae ka taharahara iho.

Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.

Inaianei ano kua meinga ahau e ia kia ruha: moti iho i a koe toku whakaminenga katoa.

Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.

Na kua mau kita koe ki ahau, hei kaiwhakaatu i toku he: e whakatika ana mai hoki toku hirokitanga ki ahau, hei whakapuaki i toku he: e whakatika ana mai hoki toku hirokitanga ki ahau hei whakapuaki i toku he.

A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.

Haehaea ana ahau e ia i a ia e riri ana, e tukino ana ia i ahau; pakiri ana ona niho ki ahau; e whakakoi mai ana toku hoariri i ona kanohi ki ahau.

Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.

Hamama mai ana o ratou mangai ki ahau; whakahewea mai ana, kei te papaki ratou i toku paparinga; huihui ana ratou kia kotahi hei whawhai ki ahau.

Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.

Kua tukua ahau e te Atua ki te hunga he, whakarerea putia ana ahau ki nga ringa o te hunga kino.

Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.

Humarie ana taku noho, heoi kua wawahi ia i ahau; kua mau ia ki toku kaki, tatatia ake ahau kia pakaru rikiriki; whakaturia ana ahau e ia hei koperenga pere mana.

Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.

Karapotia ana ahau e ana kaikopere, motumotuhia ana e ia oku whatumanawa, kahore hoki e tohungia; ringihia ana e ia toku au ki te whenua.

Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.

He mea wawahi ahau nana, he wahanga, he wahanga; ano he tangata kaha ia e rere mai ana ki runga ki ahau.

Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.

Tuituia ana e ahau he kakahu taratara mo toku kiri, whakaititia iho e ahau toku haona ki te puehu.

Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.

Paruparu noa iho toku mata i te tangihanga, kei runga i oku kamo te atarangi o te mate;

Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.

Ahakoa kahore he tutu i oku ringa, a he ma taku inoi.

Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.

Kaua, e te whenua, e hipokina oku toto, kei whai wahi tanga ano hoki taku karanga.

Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.

Kei te rangi nei ano inaianei te kaiwhakaatu o taku, kei te wahi i runga toku kaititiro.

Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.

E tawai mai ana oku hoa ki ahau, maturuturu tonu ia nga roimata o toku kanohi ki te Atua.

Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.

Kia tohe koa ia i to te tangata tika ki te Atua, i to te tama hoki a te tangata ki tona hoa!

Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.

Kia taka mai hoki nga tau torutoru nei, ka haere ahau i te ara e kore ai ahau e hoki mai ano.

Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.