Job 15

Na ka whakautua e Eripata Temani; i mea ia,
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
He horihori kau koia te matauranga e whakapuakina e te tangata whakaaro, kia whakakiia e ia tona kopu ki te hau marangai?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Me korero ranei ia ko nga kupu kore hua hei ako, ko nga whaikorero ranei kahore nei e whai tikanga?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Ae, kua whakakorea atu na e koe te wehi, kei te pupuri mai koe i te inoi i te aroaro o te Atua.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Na kei te whakaakona tou mangai e tou kino, a kei te whiriwhiria e koe ko te arero o te hunga tinihanga.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
Ehara i ahau, na tou mangai ano i hopu tou kino; ko ou ngutu ano hei whakaatu i tou he.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Ko koe ianei te tangata tuatahi kua whanau? He mea hanga ranei koe no mua atu i nga pukepuke?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Kua rongo ranei koe i to te Atua whakaaro puku? Kei te kaiponu ranei koe i te whakaaro ki a koe anake?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Ko te aha te mohiotia ana e koe, a kahore e mohiotia e matou? Ko tehea whakaaro ano hoki ou kahore nei i a matou?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Kei a matou nga upoko hina ratou tahi ko nga tino koroheke, kaumatua rawa ake i tou papa.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
He iti rawa ranei mou nga whakamarie a te Atua, te kupu ngawari e hoatu ana ki a koe?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
He aha koe i kahakina atu ai e tou ngakau? He aha hoki ou kanohi i kimokimo ai,
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
I tahuri ai tou wairua ki te whakahe i te Atua? i puaki ai ena kupu i tou mangai?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
He aha te tangata, e ma ai ia? te whanau ranei a te wahine, e tika ai?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Nana, kahore ia e whakawhirinaki ki ana mea tapu; kahore hoki nga rangi e ma ki tana titiro.
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Katahi ia te he rawa ko te mea whakarihariha, ko te mea poke, ko te tangata e inu nei i te kino ano he wai.
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
Maku e whakaatu ki a koe, whakarongo mai ki ahau; ko te mea kua kitea e ahau, maku e korero atu.
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
He mea korero mai na nga mohio, he whakarerenga iho na o ratou matua: kihai hoki i huna e ratou:
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
Ki a ratou nei anake te homaitanga o te whenua; kihai hoki te tangata ke i tika i waenganui i a ratou.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
E whakamamae ana te tangata kino i ona ra katoa, ara i te maha o nga tau e haupu nei mo te kaitukino.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
He reo whakawehi kei roto i ona taringa; i te wa whai rawa ka tae mai te kaipahua ki a ia:
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
Kahore ana whakaaetanga ake tera ia ka hoki ake i te pouri, e whanga ana ano hoki te hoari ki a ia.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
E kopikopiko noa ana ia ki te taro mana, e mea ana: Kei hea ra? E mohio ana ia kua tata ki tona ringa te ra o te pouri.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Ko te ngakau mamae, me te tumatatenga, hei whakawehi i a ia; ka kaha ake raua i a ia, me te mea he kingi kua rite ana mea mo te whawhai.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Kua totoro nei ona ringa ki te whawhai ki te Atua, kua whakatoatoa nei i a ia ki te whawhai ki te Kaha Rawa;
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
Kua rere ki a ia me te kaki maro, me nga puku matotoru o ana whakangungu rakau.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
Kua kopakina hoki tona mata e tona ngako, a kua tupu te ngako o tona hope.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
Na i noho ia ki nga pa mahue, ki nga whare kahore i nohoia e te tangata, meake nei waiho hei puranga.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
E kore ia e whai taonga, e kore ano ona rawa e mau, e kore ano hoki to ratou hua e taupe ki te whenua.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
E kore ia e puta i te pouri, ona peka ka maroke i te mura, ka riro atu ano ia i te manawa o tona mangai.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Kei whakawhirinaki ia ki te mea teka noa, kei tinihanga ki a ia ano: no te mea ko te teka noa hei utu ki a ia.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
E kore tona ra e taea, kua rite; e kore ano tona peka e whai rau.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Ka ruiruia e ia ana karepe kaiota ano ko te waina, a ka maka tana puawai me te mea ko te oriwa.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
Ka pakoko hoki te whakaminenga o te hunga atuakore, ka pau hoki i te ahi nga teneti o nga utu whakapati.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
He mahi nanakia te mea i hapu ki roto ki a ratou, whanau ake he teka noa; ko o ratou kopu ano hei hanga i te tinihanga.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.