Romans 2

Therefore thou art inexcusable, O man, whosoever thou art that judgest: for wherein thou judgest another, thou condemnest thyself; for thou that judgest doest the same things.
Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš.
But we are sure that the judgment of God is according to truth against them which commit such things.
Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.
And thinkest thou this, O man, that judgest them which do such things, and doest the same, that thou shalt escape the judgment of God?
Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?
Or despisest thou the riches of his goodness and forbearance and longsuffering; not knowing that the goodness of God leadeth thee to repentance?
Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?
But after thy hardness and impenitent heart treasurest up unto thyself wrath against the day of wrath and revelation of the righteous judgment of God;
Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,
Who will render to every man according to his deeds:
Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,
To them who by patient continuance in well doing seek for glory and honour and immortality, eternal life:
Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným,
But unto them that are contentious, and do not obey the truth, but obey unrighteousness, indignation and wrath,
Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,
Tribulation and anguish, upon every soul of man that doeth evil, of the Jew first, and also of the Gentile;
Trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka.
But glory, honour, and peace, to every man that worketh good, to the Jew first, and also to the Gentile:
Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku.
For there is no respect of persons with God.
Neboť není přijímání osob u Boha.
For as many as have sinned without law shall also perish without law: and as many as have sinned in the law shall be judged by the law;
Kteřížkoli zajisté bez Zákona hřešili, bez Zákona i zahynou; a kteřížkoli pod Zákonem byvše hřešili, skrze Zákon odsouzeni budou,
(For not the hearers of the law are just before God, but the doers of the law shall be justified.
(Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou.
For when the Gentiles, which have not the law, do by nature the things contained in the law, these, having not the law, are a law unto themselves:
Nebo když pohané Zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou,
Which shew the work of the law written in their hearts, their conscience also bearing witness, and their thoughts the mean while accusing or else excusing one another;)
Kteřížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, anebo také vymlouvají.)
In the day when God shall judge the secrets of men by Jesus Christ according to my gospel.
V ten den, kdyžto souditi bude Bůh tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista.
Behold, thou art called a Jew, and restest in the law, and makest thy boast of God,
Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem,
And knowest his will, and approvest the things that are more excellent, being instructed out of the law;
A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, naučen jsa z Zákona,
And art confident that thou thyself art a guide of the blind, a light of them which are in darkness,
A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,
An instructor of the foolish, a teacher of babes, which hast the form of knowledge and of the truth in the law.
Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně.
Thou therefore which teachest another, teachest thou not thyself? thou that preachest a man should not steal, dost thou steal?
Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš?
Thou that sayest a man should not commit adultery, dost thou commit adultery? thou that abhorrest idols, dost thou commit sacrilege?
Pravě: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?
Thou that makest thy boast of the law, through breaking the law dishonourest thou God?
Zákonem se chlubě, přestupováním Zákona Bohu neúctu činíš?
For the name of God is blasphemed among the Gentiles through you, as it is written.
Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.
For circumcision verily profiteth, if thou keep the law: but if thou be a breaker of the law, thy circumcision is made uncircumcision.
Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš přestupitelem Zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.
Therefore if the uncircumcision keep the righteousness of the law, shall not his uncircumcision be counted for circumcision?
A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv Zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?
And shall not uncircumcision which is by nature, if it fulfil the law, judge thee, who by the letter and circumcision dost transgress the law?
A odsoudí ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi Zákona?
For he is not a Jew, which is one outwardly; neither is that circumcision, which is outward in the flesh:
Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;
But he is a Jew, which is one inwardly; and circumcision is that of the heart, in the spirit, and not in the letter; whose praise is not of men, but of God.
Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.