Psalms 139

Per il capo de’ musici. Salmo di Davide. O Eterno tu m’hai investigato e mi conosci.
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
Tu sai quando mi seggo e quando m’alzo, tu intendi da lungi il mio pensiero.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Tu mi scruti quando cammino e quando mi giaccio, e conosci a fondo tutte le mie vie.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Poiché la parola non è ancora sulla mia lingua, che tu, o Eterno, già la conosci appieno.
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Tu mi stringi di dietro e davanti, e mi metti la mano addosso.
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Una tal conoscenza è troppo maravigliosa per me, tanto alta, che io non posso arrivarci.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Dove me ne andrò lungi dal tuo spirito? e dove fuggirò dal tuo cospetto?
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Se salgo in cielo tu vi sei; se mi metto a giacere nel soggiorno dei morti, eccoti quivi.
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
Se prendo le ali dell’alba e vo a dimorare all’estremità del mare,
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
anche quivi mi condurrà la tua mano, e la tua destra mi afferrerà.
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
Se dico: Certo le tenebre mi nasconderanno, e la luce diventerà notte intorno a me,
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
le tenebre stesse non possono nasconderti nulla, e la notte risplende come il giorno; le tenebre e la luce son tutt’uno per te.
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
Poiché sei tu che hai formato le mie reni, che m’hai intessuto nel seno di mia madre.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
Io ti celebrerò, perché sono stato fatto in modo maraviglioso, stupendo. Maravigliose sono le tue opere, e l’anima mia lo sa molto bene.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
Le mie ossa non t’erano nascoste, quand’io fui formato in occulto e tessuto nelle parti più basse della terra.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
I tuoi occhi videro la massa informe del mio corpo; e nel tuo libro erano tutti scritti i giorni che m’eran destinati, quando nessun d’essi era sorto ancora.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Oh quanto mi son preziosi i tuoi pensieri, o Dio! Quant’è grande la somma d’essi!
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
Se li voglio contare, son più numerosi della rena; quando mi sveglio sono ancora con te.
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
Certo, tu ucciderai l’empio, o Dio; perciò dipartitevi da me, uomini di sangue.
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Essi parlano contro di te malvagiamente; i tuoi nemici usano il tuo nome a sostener la menzogna.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
O Eterno, non odio io quelli che t’odiano? E non aborro io quelli che si levano contro di te?
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Io li odio di un odio perfetto; li tengo per miei nemici.
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
Investigami, o Dio, e conosci il mio cuore. Provami, e conosci i miei pensieri.
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
E vedi se v’è in me qualche via iniqua, e guidami per la via eterna.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.