Psalms 49

למנצח לבני קרח מזמור שמעו זאת כל העמים האזינו כל ישבי חלד׃

Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.

גם בני אדם גם בני איש יחד עשיר ואביון׃

Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.

פי ידבר חכמות והגות לבי תבונות׃

Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.

אטה למשל אזני אפתח בכנור חידתי׃

Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

למה אירא בימי רע עון עקבי יסובני׃

Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

הבטחים על חילם וברב עשרם יתהללו׃

I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?

אח לא פדה יפדה איש לא יתן לאלהים כפרו׃

Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.

ויקר פדיון נפשם וחדל לעולם׃

Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,

ויחי עוד לנצח לא יראה השחת׃

(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),

כי יראה חכמים ימותו יחד כסיל ובער יאבדו ועזבו לאחרים חילם׃

Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.

קרבם בתימו לעולם משכנתם לדר ודר קראו בשמותם עלי אדמות׃

Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.

ואדם ביקר בל ילין נמשל כבהמות נדמו׃

Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.

זה דרכם כסל למו ואחריהם בפיהם ירצו סלה׃

Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.

כצאן לשאול שתו מות ירעם וירדו בם ישרים לבקר וצירם לבלות שאול מזבל לו׃

Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

אך אלהים יפדה נפשי מיד שאול כי יקחני סלה׃

Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

אל תירא כי יעשר איש כי ירבה כבוד ביתו׃

Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

כי לא במותו יקח הכל לא ירד אחריו כבודו׃

Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

כי נפשו בחייו יברך ויודך כי תיטיב לך׃

Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

תבוא עד דור אבותיו עד נצח לא יראו אור׃

Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

אדם ביקר ולא יבין נמשל כבהמות נדמו׃

A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]