Job 10

נקטה נפשי בחיי אעזבה עלי שיחי אדברה במר נפשי׃

Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.

אמר אל אלוה אל תרשיעני הודיעני על מה תריבני׃

Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?

הטוב לך כי תעשק כי תמאס יגיע כפיך ועל עצת רשעים הופעת׃

Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?

העיני בשר לך אם כראות אנוש תראה׃

Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?

הכימי אנוש ימיך אם שנותיך כימי גבר׃

Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,

כי תבקש לעוני ולחטאתי תדרוש׃

Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?

על דעתך כי לא ארשע ואין מידך מציל׃

Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.

ידיך עצבוני ויעשוני יחד סביב ותבלעני׃

Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.

זכר נא כי כחמר עשיתני ואל עפר תשיבני׃

Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.

הלא כחלב תתיכני וכגבנה תקפיאני׃

Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?

עור ובשר תלבישני ובעצמות וגידים תסככני׃

Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.

חיים וחסד עשית עמדי ופקדתך שמרה רוחי׃

Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.

ואלה צפנת בלבבך ידעתי כי זאת עמך׃

Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.

אם חטאתי ושמרתני ומעוני לא תנקני׃

Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.

אם רשעתי אללי לי וצדקתי לא אשא ראשי שבע קלון וראה עניי׃

Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,

ויגאה כשחל תצודני ותשב תתפלא בי׃

Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.

תחדש עדיך נגדי ותרב כעשך עמדי חליפות וצבא עמי׃

Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.

ולמה מרחם הצאתני אגוע ועין לא תראני׃

Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,

כאשר לא הייתי אהיה מבטן לקבר אובל׃

A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.

הלא מעט ימי יחדל ישית ממני ואבליגה מעט׃

Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,

בטרם אלך ולא אשוב אל ארץ חשך וצלמות׃

Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,

ארץ עפתה כמו אפל צלמות ולא סדרים ותפע כמו אפל׃

Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.