Psalms 49

Dem Vorsänger. Von den Söhnen Korahs, ein Psalm. Höret dies, ihr Völker alle; nehmet es zu Ohren, alle Bewohner der Welt;

Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.

Sowohl Menschensöhne als Männersöhne, Reiche und Arme allzumal!

Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.

Mein Mund soll Weisheit reden, und das Sinnen meines Herzens soll Einsicht sein.

Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.

Neigen will ich zu einem Spruche mein Ohr, mein Rätsel eröffnen bei der Laute.

Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

Warum sollte ich mich fürchten in Tagen des Übels, wenn die Ungerechtigkeit derer, die mir auf der Ferse sind, mich umringt.

Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

Welche auf ihr Vermögen vertrauen und der Größe ihres Reichtums sich rühmen?

I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?

Keineswegs vermag jemand seinen Bruder zu erlösen, nicht kann er Gott sein Lösegeld geben,

Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.

(Denn kostbar ist die Erlösung ihrer Seele, und er muß davon abstehen auf ewig)

Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,

Daß er fortlebe immerdar, die Grube nicht sehe.

(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),

Denn er sieht, daß die Weisen sterben, daß der Tor und der Unvernünftige miteinander umkommen und anderen ihr Vermögen lassen.

Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.

Ihr Gedanke ist, daß ihre Häuser stehen in Ewigkeit, ihre Wohnungen von Geschlecht zu Geschlecht; sie nennen Ländereien nach ihrem Namen.

Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.

Doch der Mensch, der in Ansehen ist, bleibt nicht; er gleicht dem Vieh, das vertilgt wird.

Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.

Dieser ihr Weg ist ihre Torheit; und die nach ihnen kommen, haben Wohlgefallen an ihren Worten. (Sela.)

Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.

Man legt sie in den Scheol wie Schafe, der Tod weidet sie; und am Morgen herrschen die Aufrichtigen über sie; und ihre Gestalt wird der Scheol verzehren, fern von ihrer Wohnung.

Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

Gott aber wird meine Seele erlösen von der Gewalt des Scheols; denn er wird mich aufnehmen. (Sela.)

Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

Fürchte dich nicht, wenn ein Mann sich bereichert, wenn sich vergrößert die Herrlichkeit seines Hauses.

Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

Denn wenn er stirbt, nimmt er das alles nicht mit; nicht folgt ihm hinab seine Herrlichkeit.

Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

Ob er auch seine Seele segnete in seinem Leben, -und man wird dich loben, wenn du dir selbst Gutes tust-

Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

Sie wird kommen zu dem Geschlecht seiner Väter; nimmermehr werden sie das Licht sehen.

Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

Der Mensch, der in Ansehen ist und keine Einsicht hat, gleicht dem Vieh, das vertilgt wird.

A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]