Psalms 50

Der Mächtige, Gott, Jehova, hat geredet und die Erde gerufen vom Aufgang der Sonne bis zu ihrem Niedergang.
Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
Aus Zion, der Schönheit Vollendung, ist Gott hervorgestrahlt.
Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
Unser Gott kommt, und er wird nicht schweigen; Feuer frißt vor ihm her, und rings um ihn stürmt es gewaltig.
Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Er ruft dem Himmel droben und der Erde, um sein Volk zu richten:
Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
"Versammelt mir meine Frommen, die meinen Bund geschlossen haben beim Opfer!"
Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
Und die Himmel verkünden seine Gerechtigkeit, denn Gott ist es, der richtet. (Sela.)
I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.
"Höre, mein Volk, und ich will reden, Israel, und ich will wider dich zeugen! Ich, ich bin Gott, dein Gott.
Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
Nicht wegen deiner Schlachtopfer tadle ich dich, und deine Brandopfer sind beständig vor mir.
Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
Nicht werde ich Farren nehmen aus deinem Hause, noch Böcke aus deinen Hürden.
Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
Denn mein ist alles Getier des Waldes, das Vieh auf tausend Bergen.
Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
Ich kenne alles Gevögel der Berge, und das Wild des Gefildes ist mir bekannt.
Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
Wenn mich hungerte, ich würde es dir nicht sagen: denn mein ist der Erdkreis und seine Fülle.
Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
Sollte ich das Fleisch von Stieren essen und das Blut von Böcken trinken?
Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
Opfere Gott Lob, und bezahle dem Höchsten deine Gelübde;
Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Und rufe mich an am Tage der Bedrängnis: ich will dich erretten, und du wirst mich verherrlichen!"
A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
Zu dem Gesetzlosen aber spricht Gott: "Was hast du meine Satzungen herzusagen und meinen Bund in deinen Mund zu nehmen?
Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
Du hast ja die Zucht gehaßt und hinter dich geworfen meine Worte.
Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
Wenn du einen Dieb sahst, so gingst du gern mit ihm um, und dein Teil war mit Ehebrechern.
Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
Deinen Mund ließest du los zum Bösen, und Trug flocht deine Zunge.
Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Du saßest da, redetest wider deinen Bruder, wider den Sohn deiner Mutter stießest du Schmähung aus.
Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Solches hast du getan, und ich schwieg; du dachtest, ich sei ganz wie du. Ich werde dich strafen und es dir vor Augen stellen."
To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
Merket doch dieses, die ihr Gottes vergesset, damit ich nicht zerreiße, und kein Erretter sei da!
Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Wer Lob opfert, verherrlicht mich, und wer seinen Weg einrichtet, ihn werde ich das Heil Gottes sehen lassen.
Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.