Psalms 139

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.

Al Músico principal: Salmo de David. OH JEHOVÁ, tú me has examinado y conocido.

Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.

Tú has conocido mi sentarme y mi levantarme, Has entendido desde lejos mis pensamientos.

Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.

Mi senda y mi acostarme has rodeado, Y estás impuesto en todos mis caminos.

Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.

Pues aun no está la palabra en mi lengua, Y he aquí, oh JEHOVÁ, tú la sabes toda.

Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.

Detrás y delante me guarneciste, Y sobre mí pusiste tu mano.

Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.

Más maravillosa es la ciencia que mi capacidad; Alta es, no puedo comprenderla.

Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?

¿Adónde me iré de tu espíritu? ¿Y adónde huiré de tu presencia?

Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.

Si subiere á los cielos, allí estás tú: Y si en abismo hiciere mi estrado, he aquí allí tú estás.

Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:

Si tomare las alas del alba, Y habitare en el extremo de la mar,

I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.

Aun allí me guiará tu mano, Y me asirá tu diestra.

Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.

Si dijere: Ciertamente las tinieblas me encubrirán; Aun la noche resplandecerá tocante á mí.

Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.

Aun las tinieblas no encubren de ti, Y la noche resplandece como el día: Lo mismo te son las tinieblas que la luz.

Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.

Porque tú poseíste mis riñones; Cubrísteme en el vientre de mi madre.

Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.

Te alabaré; porque formidables, maravillosas son tus obras: Estoy maravillado, Y mi alma lo conoce mucho.

Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.

No fué encubierto de ti mi cuerpo, Bien que en oculto fuí formado, Y compaginado en lo más bajo de la tierra.

Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.

Mi embrión vieron tus ojos, Y en tu libro estaban escritas todas aquellas cosas Que fueron luego formadas, Sin faltar una de ellas.

Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!

Así que ¡cuán preciosos me son, oh Dios, tus pensamientos! ¡Cuán multiplicadas son sus cuentas!

Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.

Si los cuento, multiplícanse más que la arena: Despierto, y aun estoy contigo.

Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,

De cierto, oh Dios, matarás al impío; Apartaos pues de mí, hombres sanguinarios.

Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.

Porque blasfemias dicen ellos contra ti: Tus enemigos toman en vano tu nombre

Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?

¿No tengo en odio, oh JEHOVÁ, á los que te aborrecen, Y me conmuevo contra tus enemigos?

Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.

Aborrézcolos con perfecto odio; Téngolos por enemigos.

Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.

Examíname, oh Dios, y conoce mi corazón: Pruébame y reconoce mis pensamientos:

A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.

Y ve si hay en mí camino de perversidad, Y guíame en el camino eterno.