Psalms 139

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.

Senhor, tu me sondas, e me conheces.

Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.

Tu conheces o meu sentar e o meu levantar; de longe entendes o meu pensamento.

Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.

Esquadrinhas o meu andar, e o meu deitar, e conheces todos os meus caminhos.

Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.

Sem que haja uma palavra na minha língua, eis que, ó Senhor, tudo conheces.

Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.

Tu me cercaste em volta, e puseste sobre mim a tua mão.

Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.

Tal conhecimento é maravilhoso demais para mim; elevado é, não o posso atingir.

Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?

Para onde me irei do teu Espírito, ou para onde fugirei da tua presença?

Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.

Se subir ao céu, tu aí estás; se fizer na tumba a minha cama, eis que tu ali estás também.

Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:

Se tomar as asas da alva, se habitar nas extremidades do mar,

I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.

ainda ali a tua mão me guiará e a tua destra me susterá.

Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.

Se eu disser: Ocultem-me as trevas; torne-se em noite a luz que me circunda;

Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.

nem ainda as trevas são escuras para ti, mas a noite resplandece como o dia; as trevas e a luz são para ti a mesma coisa.

Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.

Pois tu formaste os meus rins; entreteceste-me no ventre de minha mãe.

Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.

Eu te louvarei, porque de um modo tão admirável e maravilhoso fui formado; maravilhosas são as tuas obras, e a minha alma o sabe muito bem.

Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.

Os meus ossos não te foram encobertos, quando no oculto fui formado, e esmeradamente tecido nas profundezas da terra.

Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.

Os teus olhos viram a minha substância ainda informe, e no teu livro foram escritos os dias, sim, todos os dias que foram ordenados para mim, quando ainda não havia nem um deles.

Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!

E quão preciosos me são, ó Deus, os teus pensamentos! Quão grande é a soma deles!

Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.

Se eu os contasse, seriam mais numerosos do que a areia; quando acordo ainda estou contigo.

Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,

Oxalá que matasses o perverso, ó Deus, e que os homens sanguinários se apartassem de mim,

Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.

homens que se rebelam contra ti, e contra ti se levantam para o mal.

Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?

Não odeio eu, ó Senhor, aqueles que te odeiam? E não me aflijo por causa dos que se levantam contra ti?

Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.

Odeio-os com ódio completo; tenho-os por inimigos.

Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.

Sonda-me, ó Deus, e conhece o meu coração; prova-me, e conhece os meus pensamentos;

A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.

vê se há em mim algum caminho perverso, e guia-me pelo caminho eterno.