Job 35

Ještě mluvil Elihu, a řekl:

Og Elihu tok atter til orde og sa:

Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

Holder du det for rett, du som har sagt: Jeg er rettferdigere enn Gud,

Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

at du sier: Hvad nytter det mig, hvad gagn har jeg av at jeg ikke synder?

Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

Jeg vil gi dig svar, og dine venner med dig.

Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

Vend ditt øie mot himmelen og se, gi akt på skyene høit over dig!

Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

Om du synder, hvad gjør du ham med det? Og er dine overtredelser mange, hvad skade volder du ham?

Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

Er du rettferdig, hvad kan du gi ham, hvad mottar han av din hånd?

Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

Bare for et menneske, din likemann, kan din ugudelighet ha noget å si, og bare for et menneskebarn din rettferdighet.

Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

Over de mange undertrykkelser klager de; de skriker om hjelp mot de mektiges arm.

Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

Men ingen sier: Hvor er Gud, min skaper, han som lar lovsanger lyde om natten,

On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

han som gir oss forstand fremfor jordens dyr og gjør oss vise fremfor himmelens fugler?

Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

Da roper de, uten at han svarer, om hjelp mot de ondes overmot.

A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

Ja visselig, Gud hører ikke på tomme ord, den Allmektige akter ikke på slikt.

Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

Også når du sier at du ikke ser ham, så ser han nok din sak, og du må bie på ham.

Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

Men nu, fordi du ikke gjør det, hjemsøker han dig i sin vrede, og han akter ikke stort på overmodige ord.

A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

Og Job oplater sin munn med tom tale; han bruker mange ord i sin uforstand.