Job 16

A odpovídaje Job, řekl:

Jòb pran lapawòl ankò, li di konsa:

Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.

-Mwen bouke tande pawòl sa yo! Pase nou konsole moun, se plis lapenn n'ap ba yo.

Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?

Kilè n'a sispann tout pale anpil sa a? Sa k'ap pouse nou konsa? Nou toujou pare pou reponn moun!

Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?

Si m' te nan plas nou, epi nou menm nan plas mwen, m' ta ka pale jan nou pale a tou, m' ta pase nou nan yon wonn tenten, m' ta vide bèl diskou sou nou.

Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.

M' ta remoute kouraj nou ak konsèy, m' ta pale ak nou jouk nou ta soulaje.

Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.

Men, lè mwen pale, doulè a la pi rèd pou mwen. Lè mwen pa pale, se pa sa k'ap fè l' ban m' yon ti louga.

Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.

Koulye a, Bondye, se fini ou fini avè m'. Ou kite yo touye tout fanmi m'.

A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.

Ou mete men sou mwen, ou pa vle wè m' ankò. Mwen tounen zo ak po. Yo di se paske mwen antò ki fè sa rive m'.

Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.

Nan kòlè li, Bondye ap dechire m' moso pa moso. L'ap devore m' anba dan l'. L'ap louvri je l' sou mwen, li pa vle wè m'!

Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.

Moun prèt pou manje m'. Yo kouri sou mwen, y'ap joure m', y'ap touye m' anba souflèt.

Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.

Bondye lage m' nan men mechan yo. Li jete m' anba grif san manman yo.

Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.

Mwen t'ap viv tou dousman, li bouskile m'. Li pran m' dèyè nwa kou, li kraze m', li fè m' tounen jwèt li.

Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.

L'ap voye flèch li sou mwen kote m' vire. Li pèse tout kò m', li san pitye pou mwen, li mete san m' deyò.

Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.

Kote m' vire li blese m', li vare sou mwen tankou yon sòlda nan lagè.

Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.

Mwen fè rad sak mete sou mwen, mwen woule kò m' nan pousyè tèlman mwen te nan lapenn.

Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.

Je m' vin wouj afòs mwen kriye. Tout anba je m' gonfle vin tou nwa.

Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.

Men, mwen konnen mwen pa fè ankenn moun mechanste. Mwen lapriyè Bondye ak tout kè m'.

Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.

Ou menm latè, pa kache mizè mwen. Pa kite yo fèmen bouch mwen lè m'ap rele nan pye Bondye!

Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.

Paske mwen konnen gen yon moun nan syèl la k'ap kanpe pou mwen, gen yon moun anwo a k'ap pran defans mwen.

Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.

Zanmi m' yo ap pase m' nan betiz, men, m'ap kriye nan pye Bondye.

Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.

Mwen bezwen moun pou plede kòz mwen ak Bondye a, menm jan yon moun plede kòz zanmi l'.

Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.

M' pa lontan mouri. Mwen pral pran chemen kote moun pa janm tounen an.