I Corinthians 12

O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.

O darima Duha ne bih, braćo, htio da budete u neznanju.

Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.

Znate kako ste se dok bijaste pogani, zavedeni, zanosili nijemim idolima.

Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.

Zato vam obznanjujem: nitko tko u Duhu Božjem govori ne kaže: "Prokletstvo Isusu". I nitko ne može reći: "Gospodin Isus" osim u Duhu Svetom.

Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,

Različiti su dari, a isti Duh;

A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,

i različite službe, a isti Gospodin;

A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.

i različita djelovanja, a isti Bog koji čini sve u svima.

Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.

A svakomu se daje očitovanje Duha na korist.

Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,

Doista, jednomu se po Duhu daje riječ mudrosti, drugomu riječ spoznanja po tom istom Duhu;

Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu,

drugomu vjera u tom istom Duhu, drugomu dari liječenja u tom jednom Duhu;

Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.

drugomu čudotvorstva, drugomu prorokovanje, drugomu razlučivanje duhova, drugomu različiti jezici, drugomu tumačenje jezika.

Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.

A sve to djeluje jedan te isti Duh dijeleći svakomu napose kako hoće.

Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.

Doista, kao što je tijelo jedno te ima mnogo udova, a svi udovi tijela iako mnogi, jedno su tijelo - tako i Krist.

Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.

Ta u jednom Duhu svi smo u jedno tijelo kršteni, bilo Židovi, bilo Grci, bilo robovi, bilo slobodni. I svi smo jednim Duhom napojeni.

Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí.

Ta ni tijelo nije jedan ud, nego mnogi.

Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

Rekne li noga: "Nisam ruka, nisam od tijela", zar zbog toga nije od tijela?

A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?

I rekne li uho: "Nisam oko, nisam od tijela", zar zbog toga nije od tijela?

Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?

Kad bi sve tijelo bilo oko, gdje bi bio sluh? Kad bi sve bilo sluh, gdje bi bio njuh?

Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl.

A ovako, Bog je rasporedio udove, svaki od njih u tijelu, kako je htio.

Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo?

Kad bi svi bili jedan ud, gdje bio bilo tijelo?

Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo.

A ovako, mnogi udovi - jedno tijelo!

A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.

Ne može oko reći ruci: "Ne trebam te", ili pak glava nogama: "Ne trebam vas."

Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.

Naprotiv, mnogo su potrebniji udovi tijela koji izgledaju slabiji.

A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají,

A udove koje smatramo nečasnijima, okružujemo većom čašću. I s nepristojnima se pristojnije postupa,

Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu,

a pristojni toga ne trebaju. Nego, Bog je tako sastavio tijelo da je posljednjem udu dao izobilniju čast

Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali

da ne bude razdora u tijelu, nego da se udovi jednako brinu jedni za druge.

A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové.

I ako trpi jedan ud, trpe zajedno svi udovi; ako li se slavi jedan ud, raduju se zajedno svi udovi.

Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.

A vi ste tijelo Kristovo i, pojedinačno, udovi.

A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající.

I neke postavi Bog u Crkvi: prvo za apostole, drugo za proroke, treće za učitelje; onda čudesa, onda dari liječenja; zbrinjavanja, upravljanja, razni jezici.

Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?

Zar su svi apostoli? Zar svi proroci? Zar svi učitelji? Zar svi čudotvorci?

Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají?

Zar svi imaju dare liječenja? Zar svi govore jezike? Zar svi tumače?

Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.

Čeznite za višim darima! A evo vam puta najizvrsnijega!