Psalms 74

(亚萨的训诲诗。) 神啊,你为何永远丢弃我们呢?你为何向你草场的羊发怒,如烟冒出呢?
Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
求你记念你古时所得来的会众,就是你所赎、作你产业支派的,并记念你向来所居住的锡安山。
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
求你举步去看那日久荒凉之地,仇敌在圣所中所行的一切恶事。
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
你的敌人在你会中吼叫;他们竖了自己的旗为记号。
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
他们好像人扬起斧子,砍伐林中的树。
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
圣所中一切雕刻的,他们现在用斧子锤子打坏了。
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
他们用火焚烧你的圣所,亵渎你名的居所,拆毁到地。
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
他们心里说:我们要尽行毁灭;他们就在遍地把 神的会所都烧毁了。
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
我们不见我们的标帜,不再有先知;我们内中也没有人知道这灾祸要到几时呢!
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
 神啊,敌人辱骂要到几时呢?仇敌亵渎你的名要到永远吗?
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
你为什么缩回你的右手?求你从怀中伸出来,毁灭他们。
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
 神自古以来为我的王,在地上施行拯救。
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
你曾用能力将海分开,将水中大鱼的头打破。
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
你曾砸碎鳄鱼的头,把牠给旷野的禽兽(禽兽:原文是民)为食物。
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
你曾分裂磐石,水便成了溪河;你使长流的江河干了。
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
白昼属你,黑夜也属你;亮光和日头是你所预备的。
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
地的一切疆界是你所立的;夏天和冬天是你所定的。
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
耶和华啊,仇敌辱骂,愚顽民亵渎了你的名,求你记念这事。
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
不要将你斑鸠的性命交给野兽;不要永远忘记你困苦人的性命。
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své,na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
求你顾念所立的约,因为地上黑暗之处都满了强暴的居所。
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
不要叫受欺压的人蒙羞回去;要叫困苦穷乏的人讚美你的名。
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
 神啊,求你起来为自己伸诉!要记念愚顽人怎样终日辱骂你。
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
不要忘记你敌人的声音;那起来敌你之人的喧哗时常上升。
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.