II Samuel 23

ÉSTAS son las postreras palabras de David. Dijo David hijo de Isaí, Dijo aquel varón que fué levantado alto, El ungido del Dios de Jacob, El suave en cánticos de Israel:

Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských:

El espíritu de JEHOVÁ ha hablado por mí, Y su palabra ha sido en mi lengua.

Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena.

El Dios de Israel ha dicho, Hablóme el Fuerte de Israel: El señoreador de los hombres será justo. Señoreador en temor de Dios.

Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží.

Será como la luz de la mañana cuando sale el sol, De la mañana sin nubes; Cuando la hierba de la tierra brota Por medio del resplandor después de la lluvia.

Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:

No así mi casa para con Dios: Sin embargo él ha hecho conmigo pacto perpetuo, Ordenado en todas las cosas, y será guardado; Bien que toda esta mi salud, y todo mi deseo No lo haga él florecer todavía.

Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude.

Mas los de Belial serán todos ellos como espinas arrancadas, Las cuales nadie toma con la mano;

Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá.

Sino que el que quiere tocar en ellas, Armase de hierro y de asta de lanza, Y son quemadas en su lugar.

Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spálí je tu, kdež zrostlo.

Éstos son los nombres de los valientes que tuvo David: El Tachmonita, que se sentaba en cátedra, principal de los capitanes: era éste Adino el Eznita, que mató en una ocasión sobre ochocientos hombres.

Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti na osm set ku pobití jich.

Después de éste, Eleazar, hijo de Dodo de Ahohi, fué de los tres valientes que estaban con David, cuando desafiaron á los Filisteos que se habían juntado allí á la batalla, y subieron los de Israel.

A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští.

Éste, levantándose, hirió á los Filisteos, hasta que su mano se cansó, y quedósele contraída á la espada. Aquel día JEHOVÁ hizo gran salud: y volvióse el pueblo en pos de él solamente á tomar el despojo.

Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral.

Después de éste fué Samma, hijo de Age Ararita: que habiéndose juntado los Filisteos en una aldea, había allí una suerte de tierra llena de lentejas, y el pueblo había huído delante de los Filisteos:

Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté šocovicí, a lid utekl před Filistinskými:

Él entonces se paró en medio de la suerte de tierra, y defendióla, é hirió á los Filisteos; y JEHOVÁ hizo una gran salud.

Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké.

Y tres de los treinta principales descendieron y vinieron en tiempo de la siega á David á la cueva de Adullam: y el campo de los Filisteos estaba en el valle de Raphaim.

Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí Refaim.

David entonces estaba en la fortaleza, y la guarnición de los Filisteos estaba en Beth-lehem.

(Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.)

Y David tuvo deseo, y dijo: ¡Quién me diera á beber del agua de la cisterna de Beth-lehem, que está á la puerta!

Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány!

Entonces los tres valientes rompieron por el campo de los Filisteos, y sacaron agua de la cisterna de Beth-lehem, que estaba á la puerta; y tomaron, y trajéronla á David: mas él no la quiso beber, sino derramóla á JEHOVÁ, diciendo:

A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji Hospodinu,

Lejos sea de mí, oh JEHOVÁ, que yo haga esto. ¿He de beber yo la sangre de los varones que fueron con peligro de su vida? Y no quiso beberla. Los tres valientes hicieron esto.

A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.

Y Abisai hermano de Joab, hijo de Sarvia, fué el principal de los tres; el cual alzó su lanza contra trescientos, que mató; y tuvo nombre entre los tres.

Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi, kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z těch tří nejslovoutnější.

Él era el más aventajado de los tres, y el primero de ellos; mas no llegó á los tres primeros.

Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm třem nebyl rovný.

Después, Benaía hijo de Joiada, hijo de un varón esforzado, grande en hechos, de Cabseel. Éste hirió dos leones de Moab: y él mismo descendió, é hirió un león en medio de un foso en el tiempo de la nieve:

Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.

También hirió él á un Egipcio, hombre de grande estatura: y tenía el Egipcio una lanza en su mano; mas descendió á él con un palo, y arrebató al Egipcio la lanza de la mano, y matólo con su propia lanza.

Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského, zabil ho kopím jeho.

Esto hizo Benaía hijo de Joiada, y tuvo nombre entre los tres valientes.

To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.

De los treinta fué el más aventajado; pero no llegó á los tres primeros. Y púsolo David en su consejo.

A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.

Asael hermano de Joab fué de los treinta; Elhanán hijo de Dodo de Beth-lehem;

Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn Dodův Betlémský,

Samma de Harodi, Elica de Harodi;

Samma Charodský, Elika Charodský,

Heles de Palti, Hira, hijo de Jecces, de Tecoa;

Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský,

Abiezer de Anathoth, Mebunnai de Husa;

Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský,

Selmo de Hahoh, Maharai de Netophath;

Salmon Achochský, Maharai Netofatský,

Helec hijo de Baana de Netophath, Ittai hijo de Ribai de Gabaa de los hijos de Benjamín;

Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniamin,

Benaía Pirathonita, Hiddai del arroyo de Gaas;

Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás,

Abi-albón de Arbath, Asmaveth de Barhum;

Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský,

Elihaba de Saalbón, Jonathán de los hijos de Jassén;

Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata,

Samma de Arar, Ahiam hijo de Sarar de Arar.

Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský,

Elipheleth hijo de Asbai hijo de Maachâti; Eliam hijo de Achitophel de Gelón;

Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský,

Hesrai del Carmelo, Pharai de Arbi;

Chezrai Karmelský, Farai Arbitský,

Igheal hijo de Nathán de Soba, Bani de Gadi;

Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský,

Selec de Ammón, Naharai de Beeroth, escudero de Joab hijo de Sarvia;

Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,

Ira de Ithri, Gareb de Ithri;

Híra Itrejský, Gareb Itrejský,

Uría Hetheo. Entre todos treinta y siete.

Uriáš Hetejský. Všech třidceti a sedm.