Isaiah 32

Se, en Konge skal herske med Retfærd, Fyrster styre med Ret,

Aj, v spravedlnosti kralovati bude král, a knížata v soudu panovati budou.

hver af dem som Læ imod Storm og Ly imod Regnskyl, som Bække i Ørk, som en vældig Klippes Skygge i tørstende Land.

Nebo bude muž ten jako skrýše před větrem, a schrana před přívalem, jako potokové vod na místě suchém, jako stín skály veliké v zemi vyprahlé.

De seendes Øjne skal ej være blinde, de hørendes Ører skal lytte;

A oči vidoucích nebudou blíkati, a uši slyšících pozorovati budou.

letsindiges Hjerte skal nemme Kundskab, stammendes Tunge tale flydende, rent.

Pročež srdce bláznů nabude umění, a jazyk zajikavých prostranně a světle mluviti bude.

Dåren skal ikke mer kaldes ædel, højsindet ikke Skalken.

Nebudeť více nazýván nešlechetný šlechetným, a skrbný nebude slouti štědrým.

Thi Dåren taler kun Dårskab, hans Hjerte udtænker Uret for at øve Niddingsværk og prædike Frafald fra HERREN, lade den sultne være tom og den tørstige mangle Vand.

Proto že nešlechetný o nešlechetnosti mluví, a srdce jeho skládá nepravost, jak by provodil ošemetnost, a mluvil proti Hospodinu scestné věci, jak by znuzil duši lačného, a nápoj žíznivému odjal.

Skalkens Midler er onde, han oplægger lumske Råd for at ødelægge arme med Løgn, skønt Fattigmand godtgør sin Ret.

Také i usilování skrbného jsou škodlivá; nebo nešlechetnosti obmýšlí, jak by k záhubě přivedl ponížené slovy lživými, a mluvil proti nuznému před soudem.

Men den ædle har ædelt for og står fast i, hvad ædelt er.

Ješto šlechetný obmýšlí šlechetné věci, a takovýť při tom, což šlechetného jest, státi bude.

Op, hør min Røst, I sorgløse Kvinder, I trygge Døtre, lyt til min Tale!

Ženy lhostejné, vstaňte, slyšte hlas můj; dcery bezpečně sobě počínající, ušima pozorujte řeči mé.

Om År og Dag skal I trygge skælve, thi med Vinhøst er det ude, der kommer ej Frugthøst.

Za mnohé dny a léta vichrovány budete, ó vy v bezpečnosti bydlící; nebo přestane vinobraní, a klizení úrod nepřijde.

Bæv, I sorgløse, skælv, I trygge, klæd jer af og blot jer, bind Sæk om Lænd;

Třestež se strachem, ó lhostejné, pohnětež se, bezpečně sobě počínající; svlecte se, a obnažte se, a přepašte se po bedrách.

slå jer for Brystet og klag over yndige Marker, frugtbare Vinstokke,

Kvílíce nad prsy, nad poli výbornými a nad kmeny úrodnými.

mit Folks med Tidseltorn dækkede Jord, ja, hvert Glædens Hus, den jublende By!

Na zemi lidu mého trní a hloží vzejde, anobrž na všech domích veselých a městě plésajícím.

Thi Paladset er øde, Bylarmen standset, Ofel med Tårnet en Grushob for evigt, Vildæslers Fryd, en Græsgang for Hjorde -

Nebo rozkošný palác opuštěn bude, hluk města přestane, hrad vysoký a věže obráceny budou v jeskyně na věčnost, k radosti divokým oslům, a ku pastvišti stádům.

til Ånd fra det høje udgydes over os. Da bliver Ørkenen til Frugthave, Frugthaven regnes for Skov.

Dokudž nebude vylit na nás duch s výsosti, a nebude obrácena poušť v pole úrodné, a pole úrodné za les počítáno.

Ret fæster Bo i Ørkenen, i Frugthaven dvæler Retfærd;

I bude na poušti soud bydliti, a spravedlnost na poli úrodném přebývati.

Retfærds Frugt bliver Fred og Rettens Vinding Tryghed for evigt.

A zjeví se skutek spravedlnosti, pokoj, ovoce, pravím, spravedlnosti, pokoj a bezpečnost až na věky.

Da bor mit Folk i Fredens Hjem, i trygge Boliger, sorgfri Pauluner.

Nebo bydliti bude lid můj v obydlí pokojném, totiž v příbytcích nejbezpečnějších a v odpočívání nejpokojnějším,

Skoven styrter helt, Byen bøjes dybt.

Byť pak i krupobití spadlo na les, a velmi sníženo bylo město.

Salige I, som sår ved alle Vande, lader Okse og Æsel frit løbe om!

Blaze vám, kteříž sejete na všelikých místech úrodných, vypouštějíc tam vola i osla.