Job 12

Odpověděv pak Job, řekl:
Eyüp şöyle yanıtladı:
V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
“Kendinizi bir şey sandığınız belli, Ama bilgelik de sizinle birlikte ölecek!
I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
Sizin kadar benim de aklım var, Sizden aşağı kalmam. Kim bilmez bunları?
Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
“Gülünç oldum dostlarıma, Ben ki, Tanrı’ya yakarırdım, yanıtlardı beni. Doğru ve kusursuz adam gülünç oldu.
Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
Kaygısızlar felaketi küçümser, Ayağı kayanı umursamaz.
Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
Soyguncuların çadırlarında rahatlık var, Tanrı’yı gazaba getirenler güvenlik içinde, Tanrı’ya değil, kendi bileklerine güveniyorlar.
Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
“Ama şimdi sor hayvanlara, sana öğretsinler, Gökte uçan kuşlara sor, sana anlatsınlar,
Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
Toprağa söyle, sana öğretsin, Denizdeki balıklara sor, sana bilgi versinler.
Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
Hangisi bilmez Bunu RAB’bin yaptığını?
V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
Her yaratığın canı, Bütün insanlığın soluğu O’nun elindedir.
Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
Damağın yemeği tattığı gibi Kulak da sözleri denemez mi?
Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
Bilgelik yaşlılarda, Akıl uzun yaşamdadır.
Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
“Bilgelik ve güç Tanrı’ya özgüdür, O’ndadır öğüt ve akıl.
Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
O’nun yıktığı onarılamaz, O’nun hapsettiği kişi özgür olamaz.
Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
Suları tutarsa, kuraklık olur, Salıverirse dünyayı sel götürür.
U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
Güç ve zafer O’na aittir, Aldanan da aldatan da O’nundur.
On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
Danışmanları çaresiz kılar, Yargıçları çıldırtır.
Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
Kralların bağladığı bağı çözer, Bellerine kuşak bağlar.
On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
Kâhinleri çaresiz kılar, Koltuklarında yıllananları devirir.
On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
Güvenilir danışmanları susturur, Yaşlıların aklını alır.
On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
[] Rezalet saçar soylular üzerine, Güçlülerin kuşağını gevşetir.
On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
Karanlıkların derin sırlarını açar, Ölüm gölgesini aydınlığa çıkarır.
On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
Ulusları büyütür, ulusları yok eder, Ulusları genişletir, ulusları sürgün eder.
On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
Dünya önderlerinin aklını başından alır, Yolu izi belirsiz bir çölde dolaştırır onları.
Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
Karanlıkta el yordamıyla yürür, ışık yüzü görmezler; Sarhoş gibi dolaştırır onları.