Psalms 74

Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?

En sång av Asaf.  Varför, o Gud,      har du så alldeles förkastat oss,  varför ryker din vredes eld      mot fåren i din hjord?

Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.

 Tänk på din menighet,      som du i fordom tid förvärvade,  som du förlossade, till att bliva      din arvedels stam;  tänk på Sions berg,      där du har din boning.

Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!

 Vänd dina steg till den plats      där evig förödelse råder;  allt har ju fienden      fördärvat i helgedomen.

Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.

 Dina ovänner hava skränat      inne i ditt församlingshus,  de hava satt upp sina tecken      såsom rätta tecken.

Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.

 Det var en syn, såsom när man höjer      yxor mot en tjock skog.

A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.

 Och alla dess snidverk hava de nu krossat      med yxa och bila.

Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.

 De hava satt eld på din helgedom  och oskärat ända till grunden      ditt namns boning.

Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.

 De hava sagt i sina hjärtan:      »Vi vilja alldeles kuva dem.»  Alla Guds församlingshus      hava de bränt upp här i landet.

Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.

 Våra tecken se vi icke;      ingen profet finnes mer,  och hos oss är ingen      som vet för huru länge.

I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?

 Huru länge, och Gud,      skall ovännen få smäda  och fienden oavlåtligen      få förakta ditt namn?

Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?

 Varför håller du tillbaka din hand,      din högra hand?  Drag den fram ur din barm      och förgör dem.

Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.

 Gud, du är ju      min konung av ålder,  du är den som skaffar      frälsning på jorden.

Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.

 Det var du som delade      havet genom din makt;  du krossade drakarnas      huvuden mot vattnet.

Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.

 Det var du som bräckte      Leviatans huvuden  och gav honom till mat      åt öknens skaror.

Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.

 Det var du som lät källa      och bäck bryta fram;  du lät ock starka      strömmar uttorka.

Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.

 Din är dagen,      din är ock natten,  du har berett      ljuset och solen.

Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.

 Det är du som har fastställt      alla jordens gränser;  sommar och vinter      äro skapade av dig.

Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.

 Så tänk nu på huru fienden      smädar HERREN,  och huru ett dåraktigt folk      föraktar ditt namn.

Nevydávejž té zběři duše hrdličky své,na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.

 Lämna ej ut åt vilddjuren      din turturduvas själ;  förgät icke för alltid      dina betrycktas liv.

Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.

 Tänk på förbundet;      ty i landets smygvrår      finnes fullt upp av våldsnästen.

Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.

 Låt icke den förtryckte      vika tillbaka med blygd,  låt den betryckte och den fattige      lova ditt namn.

Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.

 Stå upp, o Gud;      utför din sak.  Betänk huru du varder smädad      hela dagen av dåren.

Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.

 Glöm icke bort      dina ovänners rop,  dina motståndares larm,      som alltjämt höjes.