Psalms 83

Píseň a žalm Azafův.

(O cîntare. Un psalm al lui Asaf.) Dumnezeule, nu tăcea! Nu tăcea, şi nu Te odihni, Dumnezeule!

Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

Căci iată că vrăjmaşii Tăi se frămîntă, şi ceice Te urăsc înalţă capul.

Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

Fac planuri pline de vicleşug împotriva poporului Tău, şi se sfătuiesc împotriva celor ocrotiţi de Tine.

Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

,,Veniţi``, zic ei, ,,să -i nimicim din mijlocul neamurilor, ca să nu se mai pomenească numele lui Israel!``

Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

Se strîng toţi cu o inimă, fac un legămînt împotriva Ta:

Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

corturile lui Edom şi Ismaeliţii, Moabul şi Hagareniţii,

Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

Ghebal, Amon, Amalec, Filistenii cu locuitorii Tirului.

Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

Asiria se uneşte şi ea cu ei, şi îşi împrumută braţul ei copiilor lui Lot. -(Oprire).

Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.

Fă-le ca lui Madian, ca lui Sisera, ca lui Iabin la pîrîul Chison,

Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

cari au fost nimiciţi la En-Dor, şi au ajuns un gunoi pentru îngrăşarea pămîntului.

Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

Căpeteniile lor fă-le ca lui Oreb şi Zeeb, şi tuturor domnilor lor ca lui Zebah şi Ţalmuna!

Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

Căci ei zic: ,,Să punem mîna pe locuinţele lui Dumnezeu!``

Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

Dumnezeule, fă -i ca vîrtejul de praf, ca paiul luat de vînt,

Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

Ca focul care arde pădurea, şi ca flacăra, care aprinde munţii!

Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

Urmăreşte -i astfel cu furtuna Ta, şi bagă groaza în ei cu vijelia Ta!

Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

Acopere-le faţa de ruşine, ca să caute Numele Tău, Doamne!

Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

Să fie ruşinaţi şi îngroziţi pe vecie, să le roşească obrazul de ruşine şi să piară!

Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou. [ (Psalms 83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí. ]

Ca să ştie că numai Tu, al cărui Nume este Domnul, Tu eşti Cel Prea Înalt pe tot pămîntul;