Proverbs 18

Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Vlastitoj požudi popušta onaj tko zastranjuje, i svađa se usprkos svakom razboru.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Bezumnomu nije mio razum; stalo mu je dati srcu oduška.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Kad dolazi opačina, dolazi i prezir i bruka sa sramotom.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Duboke su vode riječi iz usta nečijih, izvor mudrosti bujica što se razlijeva.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Ne valja se obazirati na opaku osobu, da se pravedniku nanese nepravda na sudu.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Bezumnikove se usne upuštaju u svađu i njegova usta izazivlju udarce.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Bezumnomu su propast vlastita usta i usne su mu zamka životu.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Klevetnikove su riječi kao poslastice: spuštaju se u dno utrobe.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Tko je nemaran u svom poslu, brat je onomu koji rasipa.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Tvrda je kula ime Jahvino: njemu se pravednik utječe i nalazi utočišta.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Bogatstvo je bogatašu njegova tvrđava i kao visok zid u mašti njegovoj.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Pred slomom se oholi srce čovječje, a pred slavom ide poniznost.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Tko odgovara prije nego što sasluša, na ludost mu je i sramotu.
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Kad je čovjek bolestan, njegov ga duh podiže, a ubijen duh tko će podići?
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Razumno srce stječe znanje i uho mudrih traži znanje.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Dar čovjeku otvara put i vodi ga pred velikaše.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Prvi je pravedan u svojoj parnici, a kad dođe njegov protivnik, opovrgne ga.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Ždrijeb poravna svađe, pa i među moćnicima odlučuje.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Uvrijeđen brat jači je od tvrda grada i svađe su kao prijevornice na tvrđavi.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Svatko siti trbuh plodom usta svojih, nasićuje se rodom usana svojih.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Smrt i život u vlasti su jeziku, a tko ga miluje, jede od ploda njegova.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Tko je našao ženu, našao je sreću i stekao milost od Jahve.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Ponizno moleći govori siromah, a grubo odgovara bogataš.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Ima prijatelja koji vode u propast, a ima i prijatelja privrženijih od brata.