II Samuel 23

Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských:

Ovo su posljednje Davidove riječi: "Riječ Davida, sina Jišajeva, riječ čovjeka koji je bio visoko uzdignut, pomazanika Boga Jakovljeva, pjevača pjesama Izraelovih:

Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena.

Jahvin duh govori po meni, njegova je riječ na mom jeziku.

Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží.

Reče mi Jakovljev Bog, reče mi Izraelova hrid: Tko vlada ljudima pravedno, i tko vlada u strahu Božjemu,

Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:

taj je kao jutarnja svjetlost kad ograne sunce, jutro bez oblaka, na kojem se svjetluca zemaljska trava poslije kiše.

Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude.

Da, moja kuća stoji čvrsto pred Bogom: on je učinio vječan Savez sa mnom, u svemu dobro uređen i utvrđen. Da, on će dati da napreduje sve moje spasenje i svaka moja želja.

Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá.

Belijalovi ljudi svi su kao trnje u pustinji, jer ih nitko ne hvata rukom.

Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spálí je tu, kdež zrostlo.

Nitko ih se ne dotiče, osim gvožđem i kopljačom, i potpuno se spaljuju u ognju."

Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti na osm set ku pobití jich.

Ovo su imena Davidovih junaka: Išbaal, Hakmonac, prvak među trojicom; on je zavitlao svojim kopljem protiv osam stotina i pobio ih najedanput.

A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští.

Za njim dolazi Eleazar, sin Dodonov, Ahoašanin, jedan od trojice junaka; on je bio s Davidom kod Pas Damina kad su se ondje skupili Filistejci za boj, a Izraelci se povukli pred njima.

Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral.

Ali se on čvrsto držao i udarao Filistejce dok mu se ruka nije ukočila i ostala kao prirasla uz mač. Jahve je dao veliku pobjedu u onaj dan, pa se vojska vratila za Eleazarom, ali samo da pokupi plijen.

Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté šocovicí, a lid utekl před Filistinskými:

Za njim dolazi Šama, sin Elin, Hararac; kad su se Filistejci skupili u Lehiju, bijaše polje puno leće, a vojska je bila pobjegla ispred Filistejaca.

Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké.

Tada je on stao usred polja i obranio ga i potukao Filistejce. Tako je Jahve dao veliku pobjedu.

Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí Refaim.

Trojica između tridesetorice jednom su krenula na put i o početku žetve došla k Davidu u Adulamsku pećinu kad jedna filistejska četa bijaše utaborena u Refaimskoj dolini.

(Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.)

David je tada bio u svojoj kuli, a filistejska je posada bila tada u Betlehemu.

Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány!

David uzdahnu: "O, kad bi me tko napojio vodom iz betlehemskoga studenca što je kod vrata?"

A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji Hospodinu,

Tada ta tri junaka prodriješe kroz filistejski tabor i, zahvativši vode iz betlehemskog studenca što je kod vrata, donesoše je i dadoše Davidu. Ali je David ne htjede piti, nego je proli kao ljevanicu Jahvi

A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.

govoreći: "Ne dao mi Jahve da to učinim! Zar da pijem krv ovih ljudi? TÓa izlažući život pogibli, donijeli su vode!" I nije htio piti. To su, eto, učinila ta tri junaka.

Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi, kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z těch tří nejslovoutnější.

Abišaj, Joabov brat a sin Sarvijin, bio je vojvoda nad tridesetoricom. On je zavitlao kopljem na tri stotine, pobio ih i proslavio se među tridesetoricom.

Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm třem nebyl rovný.

On se odlikovao među tridesetoricom i postao njihov glavar, ali nije dostigao trojice.

Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.

Jojadin sin Benaja, junak iz Kabseela, bogat junačkim djelima, ubio je dva sina Ariela iz Moaba; on je jednoga snježnog dana sišao i ubio lava usred jame.

Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského, zabil ho kopím jeho.

Ubio je i nekog Egipćanina, čovjeka golema stasa. Egipćanin je imao koplje u ruci, a on izišao preda nj sa štapom: istrgavši Egipćaninu koplje iz ruke, ubi ga njegovim kopljem.

To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.

To je učinio Jojadin sin Benaja i proslavio se među tridesetoricom junaka.

A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.

Bio je najznamenitiji među tridesetoricom, ali one prve trojice nije dostigao; David ga postavi za zapovjednika svoje tjelesne straže.

Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn Dodův Betlémský,

Asahel, brat Joabov, bio je među tridesetoricom. Zatim: Elhanan, sin Dodonov, iz Betlehema;

Samma Charodský, Elika Charodský,

Šama iz Haroda; Elika iz Haroda;

Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský,

Heles iz Peleta; Ira, sin Ikešev, iz Tekoe;

Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský,

Abiezer iz Anatota; Sibekaj iz Huše;

Salmon Achochský, Maharai Netofatský,

Salmon iz Ahoha; Mahraj iz Netofe;

Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniamin,

Heled, sin Baanin, iz Netofe; Itaj, sin Ribajev, iz Gibeje sinova Benjaminovih;

Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás,

Benaja iz Pireatona; Hidaj od Gaaških potoka;

Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský,

Abibaal iz Bet Haarabe; Azmavet iz Bahurima;

Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata,

Eljahba iz Šaalbona; Jašen, sin Jonatanov;

Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský,

Šama iz Harara; Ahiam, sin Šararov, iz Arara;

Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský,

Elifelet, sin Ahasbajev, iz Bet Maake; Eliam, sin Ahitofelov, iz Gilona;

Chezrai Karmelský, Farai Arbitský,

Hesraj iz Karmela; Paaraj iz Araba;

Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský,

Jigeal, sin Natanov, iz Sobe; Bani iz Gada;

Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,

Selek Amonac; Nahraj iz Beerota, štitonoša Sarvijina sina Joaba;

Híra Itrejský, Gareb Itrejský,

Ira iz Jatira; Gareb iz Jatira;

Uriáš Hetejský. Všech třidceti a sedm.

Urija Hetit. Svega trideset i sedam.