Job 26

A odpovídaje Job, řekl:

Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?

Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?

Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?

Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.

Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto.

Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.

Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.

On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.

Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.

Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.

Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.

Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.

Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?