Proverbs 9

9:1

sapientia aedificavit sibi domum excidit columnas septem

Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.

9:2

immolavit victimas suas miscuit vinum et proposuit mensam suam

Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.

9:3

misit ancillas suas ut vocarent ad arcem et ad moenia civitatis

A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:

9:4

si quis est parvulus veniat ad me et insipientibus locuta est

Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:

9:5

venite comedite panem meum et bibite vinum quod miscui vobis

Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.

9:6

relinquite infantiam et vivite et ambulate per vias prudentiae

Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.

9:7

qui erudit derisorem ipse sibi facit iniuriam et qui arguit impium generat maculam sibi

Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.

9:8

noli arguere derisorem ne oderit te argue sapientem et diliget te

Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.

9:9

da sapienti et addetur ei sapientia doce iustum et festinabit accipere

Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.

9:10

principium sapientiae timor Domini et scientia sanctorum prudentia

Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.

9:11

per me enim multiplicabuntur dies tui et addentur tibi anni vitae

Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.

9:12

si sapiens fueris tibimet ipsi eris si inlusor solus portabis malum

Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.

9:13

mulier stulta et clamosa plenaque inlecebris et nihil omnino sciens

Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.

9:14

sedit in foribus domus suae super sellam in excelso urbis loco

A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,

9:15

ut vocaret transeuntes viam et pergentes itinere suo

Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:

9:16

quis est parvulus declinet ad me et vecordi locuta est

Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:

9:17

aquae furtivae dulciores sunt et panis absconditus suavior

Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.

9:18

et ignoravit quod gigantes ibi sint et in profundis inferni convivae eius

Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.