Psalms 91

EL que habita al abrigo del Altísimo, Morará bajo la sombra del Omnipotente.
Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Diré yo á JEHOVÁ: Esperanza mía, y castillo mío; Mi Dios, en él confiaré.
Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Y él te librará del lazo del cazador: De la peste destruidora.
Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Con sus plumas te cubrirá, Y debajo de sus alas estarás seguro: Escudo y adarga es su verdad.
Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
No tendrás temor de espanto nocturno, Ni de saeta que vuele de día;
Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Ni de pestilencia que ande en oscuridad, Ni de mortandad que en medio del día destruya.
Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
Caerán á tu lado mil, Y diez mil á tu diestra: Mas á ti no llegará.
Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Ciertamente con tus ojos mirarás, Y verás la recompensa de los impíos.
Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Porque tú has puesto á JEHOVÁ, que es mi esperanza. Al Altísimo por tu habitación,
Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
No te sobrevendrá mal, Ni plaga tocará tu morada.
Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
Pues que á sus ángeles mandará acerca de ti, Que te guarden en todos tus caminos.
Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
En las manos te llevarán, Porque tu pie no tropiece en piedra.
Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
Sobre el león y el basilisco pisarás; Hollarás al cachorro del león y al dragón.
Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Por cuanto en mí ha puesto su voluntad, yo también lo libraré: Pondrélo en alto, por cuanto ha conocido mi nombre.
Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
Me invocará, y yo le responderé: Con él estaré yo en la angustia: Lo libraré, y le glorificaré.
Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Saciarélo de larga vida, Y mostraréle mi salud.
Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.