Psalms 35

Salmo de David. DISPUTA, oh JEHOVÁ, con los que contra mí contienden; Pelea con los que me combaten.
Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
Echa mano al escudo y al pavés, Y levántate en mi ayuda.
Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
Y saca la lanza, cierra contra mis perseguidores; Di á mi alma: Yo soy tu salud.
Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
Avergüéncense y confúndanse los que buscan mi alma: Vuelvan atrás, y sean avergonzados los que mi mal intentan.
Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
Sean como el tamo delante del viento; Y el ángel de JEHOVÁ los acose.
Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
Sea su camino oscuridad y resbaladeros; Y el ángel de JEHOVÁ los persiga.
Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
Porque sin causa escondieron para mí su red en un hoyo; Sin causa hicieron hoyo para mi alma.
Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
Véngale el quebrantamiento que no sepa, Y su red que escondió lo prenda: Con quebrantamiento en ella caiga.
Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
Y gócese mi alma en JEHOVÁ; Y alégrese en su salud.
Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
Todos mis huesos dirán: JEHOVÁ, ¿quién como tú, Que libras al afligido del más fuerte que él, Y al pobre y menesteroso del que le despoja?
A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
Levantáronse testigos falsos; Demandáronme lo que no sabía;
Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
Volviéronme mal por bien, Para abatir á mi alma.
Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
Mas yo, cuando ellos enfermaron, me vestí de saco; Afligí con ayuno mi alma, Y mi oración se revolvía en mi seno.
Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
Como por mi compañero, como por mi hermano andaba; Como el que trae luto por madre, enlutado me humillaba.
Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
Pero ellos se alegraron en mi adversidad, y se juntaron; Juntáronse contra mí gentes despreciables, y yo no lo entendía: Despedazábanme, y no cesaban;
Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
Con los lisonjeros escarnecedores truhanes, Crujiendo sobre mí sus dientes.
S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
Señor, ¿hasta cuándo verás esto? Recobra mi alma de sus quebrantamientos, mi única de los leones.
Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
Te confesaré en grande congregación; Te alabaré entre numeroso pueblo.
I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
No se alegren de mí mis enemigos injustos: Ni los que me aborrecen sin causa hagan del ojo.
Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
Porque no hablan paz; Y contra los mansos de la tierra piensan palabras engañosas.
Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
Y ensancharon sobre mí su boca; Dijeron: ¡Ea, ea, nuestros ojos lo han visto!
Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
Tú lo has visto, oh JEHOVÁ; no calles: Señor, de mí no te alejes.
Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
Muévete y despierta para mi juicio, Para mi causa, Dios mío y Señor mío.
Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
Júzgame conforme á tu justicia, JEHOVÁ Dios mío; Y no se alegren de mí.
Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
No digan en su corazón: ¡Ea, alma nuestra! No digan: ¡Hémoslo devorado!
Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
Avergüéncense, y sean confundidos á una los que de mi mal se alegran: Vístanse de vergüenza y de confusión los que se engrandecen contra mí.
Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
Canten y alégrense los que están á favor de mi justa causa, Y digan siempre: Sea ensalzado JEHOVÁ, Que ama la paz de su siervo.
Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Y mi lengua hablará de tu justicia, Y de tu loor todo el día.
I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.