Psalms 91

Den der sidder i den Højestes Skjul og dvæler i den Almægtiges Skygge,
Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
siger til HERREN: Min Tilflugt, min Klippeborg, min Gud, på hvem jeg stoler.
Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Thi han frier dig fra Fuglefængerens Snare, fra ødelæggende Pest;
Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
han dækker dig med sine Fjedre, under hans Vinger finder du Ly, hans Trofasthed er Skjold og Værge.
Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
Du frygter ej Nattens Rædsler, ej Pilen der flyver om Dagen
Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
ej Pesten, der sniger i Mørke, ej Middagens hærgende Sot.
Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
Falder end tusinde ved din Side, ti Tusinde ved din højre Hånd, til dig når det ikke hen;
Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
du ser det kun med dit Øje, er kun Tilskuer ved de gudløses Straf;
Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
(thi du, HERRE, er min Tilflugt) den Højeste tog du til Bolig.
Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Der times dig intet ondt, dit Telt kommer Plage ej nær;
Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
thi han byder sine Engle at vogte dig på alle dine Veje;
Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
de skal bære dig på deres Hænder, at du ikke skal støde din Fod på nogen Sten;
Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
du skal træde på Slanger og Øgler, trampe på Løver og Drager.
Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
"Da han klynger sig til mig, frier jeg ham ud, jeg bjærger ham, thi han kender mit Navn;
Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
kalder han på mig, svarer jeg ham, i Trængsel er jeg hos ham, jeg frier ham og giver ham Ære:
Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
med et langt Liv mætter jeg ham og lader ham skue min Frelse!"
Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.