Psalms 9

(Til sangmesteren. Al-mut-labben. En Salme af David.) Jeg vil takke HERREN af hele mit Hjerte, kundgøre alle dine Undere,

Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův.

glæde og fryde mig i dig, lovsynge dit Navn, du Højeste,

Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.

fordi mine Fjender veg, faldt og forgik for dit Åsyn.

Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,

Thi du hævded min Ret og min Sag, du sad på Tronen som Retfærds Dommer.

Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.

Du trued ad Folkene, rydded de gudløse ud, deres Navn har du slettet for evigt.

Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.

Fjenden er borte, lagt øde for stedse, du omstyrted Byer, de mindes ej mer.

Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.

Men HERREN troner evindelig, han rejste sin Trone til Dom,

Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.

skal dømme Verden med Retfærd, fælde Dom over Folkefærd med Ret.

Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.

HERREN blev de fortryktes Tilflugt, en Tilflugt i Trængselstider;

Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.

og de stoler på dig, de, som kender dit Navn, thi du svigted ej dem, der søgte dig, HERRE.

Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.

Lovsyng HERREN, der bor på Zion, kundgør blandt Folkene, hvad han har gjort!

I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.

Thi han, der hævner Blodskyld, kom dem i Hu, han glemte ikke de armes Råb:

Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.

"HERRE, vær nådig, se, hvad jeg lider af Avindsmænd, du, som løfter mig op fra Dødens Porte,

Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.

at jeg kan kundgøre al din Pris, juble over din Frelse i Zions Datters Porte!"

Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,

Folkene sank i Graven, de grov, deres Fod blev hildet i Garnet, de satte.

Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.

HERREN blev åbenbar, holdt Dom, den gudløse hildedes i sine Hænders Gerning. - Higgajon Sela.

Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.

Til Dødsriget skal de gudløse fare, alle Folk, der ej kommer Gud i Hu.

Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion Sélah.

Thi den fattige glemmes ikke for evigt, ej skuffes evindelig ydmyges Håb.

Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem.

Rejs dig, HERRE, lad ikke Mennesker få Magten, lad Folkene dømmes for dit Åsyn;

Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.

HERRE, slå dem med Rædsel, lad Folkene kende, at de er Mennesker! - Sela.

Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou. [ (Psalms 9:21) Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. Sélah. ]