Proverbs 27

Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.

Ros dig ikke af Dagen i Morgen, du ved jo ikke, hvad Dag kan bringe.

Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.

Lad en anden rose dig, ikke din Mund, en fremmed, ikke dine egne Læber.

Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.

Sten er tung, og Sand vejer til, men tung fremfor begge er Dårers Galde.

Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?

Vrede er grum, og Harme skummer, men Skinsyge, hvo kan stå for den?

Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.

Hellere åbenlys Revselse end Kærlighed, der skjules.

Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.

Vennehånds Hug er ærligt mente, Avindsmands Kys er mange.

Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.

Den mætte vrager Honning, alt beskt er sødt for den sultne.

Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.

Som Fugl, der må fly fra sin Rede, er Mand, der må fly fra sit Hjem:

Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.

Olie og Røgelse fryder Sindet, men Sjælen sønderslides af Kummer.

Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.

Slip ikke din Ven og din Faders Ven, gå ej til din Broders Hus på din Ulykkes Dag. Bedre er Nabo ved Hånden end Broder i det fjerne.

Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.

Vær viis, min Søn, og glæd mit Hjerte, at jeg kan svare den, der smæder mig.

Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

Den kloge ser Faren og søger i Skjul, tankeløse går videre og bøder,

Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.

Tag hans Klæder, han borged for en anden, pant ham for fremmedes Skyld!

Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.

Den, som årle højlydt velsigner sin Næste, han får det regnet for Banden.

Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;

Ustandseligt Tagdryp en Regnvejrsdag og trættekær Kvinde ligner hinanden;

Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.

den, som vil skjule hende, skjuler Vind, og hans højre griber i Olie.

Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.

Jern skærpes med Jern, det ene Menneske skærper det andet.

Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.

Røgter man et Figentræ, spiser man dets Frugt; den, der vogter sin Herre, æres.

Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.

Som i Vandspejlet Ansigt møder Ansigt, slår Menneskehjerte Menneske i Møde.

Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.

Dødsrige og Afgrund kan ikke mættes, ej heller kan Menneskens Øjne mættes.

Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.

Digel til Sølv og Ovn til Guld, efter sit Ry bedømmes en Mand.

Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.

Om du knuste en Dåre i Morter med Støder midt imellem Gryn, hans Dårskab veg dog ej fra ham.

Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.

Mærk dig, hvorledes dit Småkvæg ser ud, hav Omhu for dine Hjorde;

Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.

thi Velstand varer ej evigt, Rigdom ikke fra Slægt til Slægt;

Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.

er Sommergræsset svundet, Grønt spiret frem, og sankes Bjergenes Urter,

Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.

da har du Lam til at give dig Klæder og Bukke til at købe en Mark,

Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.

Gedemælk til Mad for dig og dit Hus, til Livets Ophold for dine Piger.