John 2

Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.

Trećeg dana bijaše svadba u Kani Galilejskoj. Bila ondje Isusova majka.

A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu.

Na svadbu bijaše pozvan i Isus i njegovi učenici.

Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají.

Kad ponesta vina, Isusu će njegova majka: "Vina nemaju."

Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.

Kaže joj Isus: "Ženo, što ja imam s tobom? Još nije došao moj čas!"

Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.

Nato će njegova mati poslužiteljima: "Što god vam rekne, učinite!"

I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.

A bijaše ondje Židovima za čišćenje šest kamenih posuda od po dvije do tri mjere.

Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.

Kaže Isus poslužiteljima: "Napunite posude vodom!" I napune ih do vrha.

I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.

Tada im reče: "Zagrabite sada i nosite ravnatelju stola." Oni odnesu.

A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce,

Kad okusi vodu što posta vinom, a nije znao odakle je - znale su sluge koje zagrabiše vodu - ravnatelj stola pozove zaručnika

A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.

i kaže mu: "Svaki čovjek stavlja na stol najprije dobro vino, a kad se ponapiju, gore. Ti si čuvao dobro vino sve do sada."

To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.

Tako, u Kani Galilejskoj, učini Isus prvo znamenje i objavi svoju slavu te povjerovaše u njega njegovi učenici.

Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;

Nakon toga siđe sa svojom majkom, s braćom i sa svojim učenicima u Kafarnaum. Ondje ostadoše nekoliko dana.

Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.

Blizu bijaše židovska Pasha. Stoga Isus uziđe u Jeruzalem.

A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.

U Hramu nađe prodavače volova, ovaca i golubova i mjenjače gdje sjede.

A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.

I načini bič od užeta te ih sve istjera iz Hrama zajedno s ovcama i volovima. Mjenjačima rasu novac i stolove isprevrta,

A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.

a prodavačima golubova reče: "Nosite to odavde i ne činite od kuće Oca mojega kuću trgovačku."

I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.

Prisjetiše se njegovi učenici da je pisano: Izjeda me revnost za Dom tvoj.

Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš?

Nato se umiješaju Židovi i upitaju ga: "Koje nam znamenje možeš pokazati da to smiješ činiti?"

Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.

Odgovori im Isus: "Razvalite ovaj hram i ja ću ga u tri dana podići."

I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?

Rekoše mu nato Židovi: "Četrdeset i šest godina gradio se ovaj Hram, a ti da ćeš ga u tri dana podići?"

Ale on pravil o chrámu těla svého.

No on je govorio o hramu svoga tijela.

A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.

Pošto uskrsnu od mrtvih, prisjetiše se njegovi učenici da je to htio reći te povjerovaše Pismu i besjedi koju Isus reče.

A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.

Dok je boravio u Jeruzalemu o blagdanu Pashe, mnogi povjerovaše u njegovo ime promatrajući znamenja koja je činio.

Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky.

No sam se Isus njima nije povjeravao jer ih je sve dobro poznavao

Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.

i nije trebalo da mu tko daje svjedočanstvo o čovjeku: ta sam je dobro znao što je u čovjeku.