John 1

Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.

U početku bijaše Riječ i Riječ bijaše u Boga i Riječ bijaše Bog.

To bylo na počátku u Boha.

Ona bijaše u početku u Boga.

Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.

Sve postade po njoj i bez nje ne postade ništa. Svemu što postade

V něm život byl, a život byl světlo lidí.

u njoj bijaše život i život bijaše ljudima svjetlo;

A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.

i svjetlo u tami svijetli i tama ga ne obuze.

Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.

Bi čovjek poslan od Boga, ime mu Ivan.

Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.

On dođe kao svjedok da posvjedoči za Svjetlo da svi vjeruju po njemu.

Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.

Ne bijaše on Svjetlo, nego - da posvjedoči za Svjetlo.

Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.

Svjetlo istinsko koje prosvjetljuje svakog čovjeka dođe na svijet;

Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.

bijaše na svijetu i svijet po njemu posta i svijet ga ne upozna.

Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.

K svojima dođe i njegovi ga ne primiše.

Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,

A onima koji ga primiše podade moć da postanu djeca Božja: onima koji vjeruju u njegovo ime,

Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.

koji su rođeni ne od krvi, ni od volje tjelesne, ni od volje muževlje, nego - od Boga.

A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.

I Riječ tijelom postade i nastani se među nama i vidjesmo slavu njegovu - slavu koju ima kao Jedinorođenac od Oca - pun milosti i istine.

Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.

Ivan svjedoči za njega. Viče: "To je onaj o kojem rekoh: koji za mnom dolazi, preda mnom je jer bijaše prije mene!"

A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.

Doista, od punine njegove svi mi primismo, i to milost na milost.

Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.

Uistinu, Zakon bijaše dan po Mojsiju, a milost i istina nasta po Isusu Kristu.

Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.

Boga nitko nikada ne vidje: Jedinorođenac - Bog - koji je u krilu Očevu, on ga obznani.

A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?

A evo svjedočanstva Ivanova. Kad su Židovi iz Jeruzalema poslali k njemu svećenike i levite da ga upitaju: "Tko si ti?",

I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.

on prizna; ne zanijeka, nego prizna: "Ja nisam Krist."

I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.

Upitaše ga nato: "Što dakle? Jesi li Ilija?" Odgovori: "Nisam." "Jesi li Prorok?" Odgovori: "Ne."

I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?

Tada mu rekoše: "Pa tko si da dadnemo odgovor onima koji su nas poslali? Što kažeš sam o sebi?"

Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.

On odgovori: "Ja sam glas koji viče u pustinji: Poravnite put Gospodnji! - kako reče prorok Izaija."

Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.

A neki izaslanici bijahu farizeji.

I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?

Oni prihvatiše riječ i upitaše ga: "Zašto onda krstiš kad nisi Krist, ni Ilija, ni Prorok?"

Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.

Ivan im odgovori: "Ja krstim vodom. Među vama stoji koga vi ne poznate -

Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.

onaj koji za mnom dolazi, komu ja nisam dostojan odriješiti remenje na obući."

Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.

To se dogodilo u Betaniji s onu stranu Jordana, gdje je Ivan krstio.

Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.

Sutradan Ivan ugleda Isusa gdje dolazi k njemu pa reče: "Evo Jaganjca Božjega koji odnosi grijeh svijeta!"

Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.

To je onaj o kojem rekoh: Za mnom dolazi čovjek koji je preda mnom jer bijaše prije mene!"

A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.

"Ja ga nisam poznavao, ali baš zato dođoh i krstim vodom da se on očituje Izraelu."

A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.

I posvjedoči Ivan: "Promatrao sam Duha gdje s neba silazi kao golub i ostaje na njemu.

A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.

Njega ja nisam poznavao, ali onaj koji me posla vodom krstiti reče mi: 'Na koga vidiš da Duh silazi i ostaje na njemu, to je onaj koji krsti Duhom Svetim.'

A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.

I ja sam to vidio i svjedočim: on je Sin Božji."

Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,

Sutradan opet stajaše Ivan s dvojicom svojih učenika.

A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.

Ugleda Isusa koji je onuda prolazio i reče: "Evo Jaganjca Božjega!"

I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.

Te njegove riječi čula ona dva njegova učenika pa pođoše za Isusom.

I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim:

Isus se obazre i vidjevši da idu za njim, upita ih: "Što tražite?" Oni mu rekoše: "Rabbi" - što znači: "Učitelju - gdje stanuješ?"

Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře,) kde bydlíš?

Reče im: "Dođite i vidjet ćete." Pođoše dakle i vidješe gdje stanuje i ostadoše kod njega onaj dan. Bila je otprilike deseta ura.

Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.

Jedan od one dvojice, koji su čuvši Ivana pošli za Isusom, bijaše Andrija, brat Šimuna Petra.

Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.

On najprije nađe svoga brata Šimuna te će mu: "Našli smo Mesiju!" - što znači "Krist - Pomazanik".

I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.

Dovede ga Isusu, a Isus ga pogleda i reče: "Ti si Šimun, sin Ivanov! Zvat ćeš se Kefa!" - što znači "Petar - Stijena".

I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.

Sutradan naumi Isus poći u Galileju. Nađe Filipa i reče mu: "Pođi za mnom!"

Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.

Filip je bio iz Betsaide, iz grada Andrijina i Petrova.

A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.

Filip nađe Natanaela i javi mu: "Našli smo onoga o kome je pisao Mojsije u Zakonu i Proroci: Isusa, sina Josipova, iz Nazareta."

Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.

Reče mu Natanael: "Iz Nazareta da može biti što dobro?" Kaže mu Filip: "Dođi i vidi."

I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.

Kad Isus ugleda gdje Natanael dolazi k njemu, reče za njega: "Evo istinitog Izraelca u kojem nema prijevare!"

Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.

Kaže mu Natanael: "Odakle me poznaješ?" Odgovori mu Isus: "Vidjeh te prije negoli te Filip pozva, dok si bio pod smokvom."

Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.

Nato će mu Natanael: "Učitelju, ti si Sin Božji! Ti kralj si Izraelov!"

Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.

Odgovori mu Isus: "Stoga što ti rekoh: 'Vidjeh te pod smokvom', vjeruješ. I više ćeš od toga vidjeti!"

Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš. [ (John 1:52) I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka. ]

I nadoda: "Zaista, zaista, kažem vam: gledat ćete otvoreno nebo i anđele Božje gdje uzlaze i silaze nad Sina Čovječjega."