Psalms 17

oratio David audi Deus iustum intende deprecationem meam auribus percipe orationem meam absque labiis mendacii

Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.

de vultu tuo iudicium meum prodeat oculi tui videant aequitates

Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.

probasti cor meum visitasti nocte conflasti me et non invenisti

Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.

cogitationes meas transire os meum in opere hominum propter verbum labiorum tuorum ego observavi vias latronis

Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.

sustenta gressus meos in callibus tuis et non labentur vestigia mea

Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.

ego invocavi te quia exaudies me Deus inclina aurem tuam mihi audi eloquium meum

Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.

mirabilem fac misericordiam tuam salvator sperantium

Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.

a resistentibus dexterae tuae custodi me quasi pupillam intus in oculo in umbra alarum tuarum protege me

Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,

a facie impiorum vastantium me inimici mei animam meam circumdederunt

Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,

adipe suo concluserunt et ore locuti sunt superbe

Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.

incedentes adversum me nunc circumdederunt me oculos suos posuerunt declinare in terram

Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.

similitudo eius quasi leonis desiderantis praedam et quasi catuli leonis sedentis in absconditis

Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.

surge Domine praeveni faciem eius incurva eum salva animam meam ab impio qui est gladius tuus

Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,

a viris manus tuae Domine qui mortui sunt in profundo quorum pars in vita et quorum de absconditis tuis replesti ventrem qui satiabuntur filiis et dimittent reliquias suas parvulis eorum

Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.

ego in iustitia videbo faciem tuam implebor cum evigilavero similitudine tua

Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.