Song of Solomon 1

Cîntarea cîntărilor, făcută de Solomon.

Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.

Să mă sărute cu sărutările gurii lui! Căci toate desmierdările tale sînt mai bune de cît vinul,

Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.

mirodeniile tale au un miros plăcut. Numele tău este ca o mireasmă vărsată. De aceea te iubesc pe tine fetele!

Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.

Trage-mă după tine! Şi haidem să alergăm! Împăratul mă duce în odăile lui... Ne vom veseli şi ne vom bucura de tine; vom lăuda desmierdările tale mai mult de cît vinul! Pe drept eşti iubit.

Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.

Sînt neagră, dar sînt frumoasă, fiice ale Ierusalimului, cum sînt corturile Chedarului, şi cum sînt covoarele lui Solomon.

Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.

Nu vă uitaţi că sînt aşa de negricioasă, căci m'a ars soarele. Fiii mamei mele s'au mîniat pe mine, şi m'au pus păzitoare la vii. Dar via frumuseţii mele n'am păzit -o.

Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.

Spune-mi tu, pe care te iubeşte inima mea, unde îţi paşti oile, unde te odihneşti la amiază? Căci de ce să umblu ca o rătăcită pe la turmele tovarăşilor tăi? -

Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?

Dacă nu ştii, o tu, cea mai frumoasă dintre femei, ieşi pe urmele oilor, şi paşte-ţi iezii lîngă colibele păstorilor.

Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.

Cu iapa înhămată la carăle lui Faraon, te asemăn eu pe tine, scumpa mea.

Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.

Ce frumoşi îţi sînt obrajii în mijlocul lănţişoarelor dela gît, şi ce frumos îţi este gîtul în mijlocul şirurilor de mărgăritare!

Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.

Îţi vom face deci lănţişoare de aur, cu stropituri de argint. -

Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.

Cît stă împăratul la masa lui, nardul meu îşi răspîndeşte mirosul.

Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.

Prea iubitul meu îmi este ca un mănunchi de mir, care se odihneşte între ţîţele mele.

Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.

Prea iubitul meu este pentru mine un strugure de măliniţă, din viile din En-Ghedi. -

Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.

Ce frumoasă eşti, iubito, uite ce frumoasă eşti, cu ochii tăi de porumbiţă! -

Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.

Ce frumos eşti, prea iubitule, ce plăcut eşti! Verdeaţa este patul nostru! -

Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.

Cedrii sînt grinzile caselor noastre, şi chiparoşii sînt pardoselele noastre. -

Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.