John 2

Og på den tredje dag var det et bryllup i Kana i Galilea, og Jesu mor var der;
Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.
men også Jesus og hans disipler var innbudt til bryllupet.
A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu.
Og da det blev mangel på vin, sa Jesu mor til ham: De har ikke vin.
Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají.
Jesus sa til henne: Hvad har jeg med dig å gjøre, kvinne? Min time er ennu ikke kommet.
Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.
Hans mor sa til tjenerne: Hvad han sier eder, det skal I gjøre.
Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.
Nu stod der, efter jødenes renselsesskikk, seks vannkar av sten, hvert på to eller tre anker.
I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.
Jesus sa til dem: Fyll karene med vann! Og de fylte dem til randen.
Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.
Så sa han til dem: Øs nu op og bær det til kjøkemesteren! Og de bar det til ham.
I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.
Men da kjøkemesteren smakte vannet som var blitt til vin, og ikke visste hvor den kom fra - men tjenerne som hadde øst vannet, de visste det - da kalte kjøkemesteren på brudgommen og sa til ham:
A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce,
Hver mann setter først den gode vin frem, og når de er blitt drukne, da den ringere; du har gjemt den gode vin til nu.
A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.
Dette sitt første tegn gjorde Jesus i Kana i Galilea og åpenbarte sin herlighet; og hans disipler trodde på ham.
To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.
Derefter drog han ned til Kapernaum, han selv og hans mor og hans brødre og hans disipler, og der blev de nogen få dager.
Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;
Og jødenes påske var nær, og Jesus drog op til Jerusalem.
Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.
Og i templet fant han dem som solgte okser og får og duer, og pengevekslerne som satt der,
A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.
og han gjorde sig en svepe av rep og drev alle ut av templet, både fårene og oksene, og pengevekslernes penger spilte han, og deres bord veltet han,
A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.
og til due-kremmerne sa han: Ta dette bort herfra! gjør ikke min Faders hus til en handelsbod!
A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.
Men hans disipler kom i hu at det er skrevet: Nidkjærhet for ditt hus skal fortære mig.
I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.
Da tok jødene til orde og sa til ham: Hvad for tegn viser du oss, siden du gjør dette?
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš?
Jesus svarte og sa til dem: Bryt dette tempel ned, og på tre dager skal jeg gjenreise det.
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.
Da sa jødene: I seks og firti år har det vært bygget på dette tempel, og du vil gjenreise det på tre dager?
I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?
Men han talte om sitt legemes tempel.
Ale on pravil o chrámu těla svého.
Da han nu var opstanden fra de døde, kom hans disipler i hu at han hadde sagt dette, og de trodde Skriften og det ord som Jesus hadde sagt.
A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.
Mens han nu var i Jerusalem i påsken, på høitiden, trodde mange på hans navn da de så de tegn han gjorde;
A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.
men Jesus selv betrodde sig ikke til dem, fordi han kjente alle,
Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky.
og fordi han ikke trengte til at nogen skulde vidne om et menneske; for han visste selv hvad som bodde i mennesket.
Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.