Ecclesiastes 10

Le mosche morte fanno puzzare e imputridire l’olio del profumiere; un po’ di follia guasta il pregio della sapienza e della gloria.

Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.

Il savio ha il cuore alla sua destra, ma lo stolto l’ha alla sua sinistra.

Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.

Anche quando lo stolto va per la via, il senno gli manca e mostra a tutti ch’è uno stolto.

I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.

Se il sovrano sale in ira contro di te, non lasciare il tuo posto; perché la dolcezza previene grandi peccati.

Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.

C’è un male che ho veduto sotto il sole, un errore che procede da chi governa:

Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,

che, cioè la stoltezza occupa posti altissimi, e i ricchi seggono in luoghi bassi.

Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.

Ho veduto degli schiavi a cavallo, e de’ principi camminare a piedi come degli schiavi.

Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.

Chi scava una fossa vi cadrà dentro, e chi demolisce un muro sarà morso dalla serpe.

Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.

Chi smuove le pietre ne rimarrà contuso, e chi spacca le legna corre un pericolo.

Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.

Se il ferro perde il taglio e uno non l’arrota, bisogna che raddoppi la forza; ma la sapienza ha il vantaggio di sempre riuscire.

Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.

Se il serpente morde prima d’essere incantato, l’incantatore diventa inutile.

Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.

Le parole della bocca del savio son piene di grazia; ma le labbra dello stolto son causa della sua rovina.

Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.

Il principio delle parole della sua bocca è stoltezza, e la fine del suo dire è malvagia pazzia.

Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.

Lo stolto moltiplica le parole; eppure l’uomo non sa quel che gli avverrà; e chi gli dirà quel che succederà dopo di lui?

Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?

La fatica dello stolto lo stanca, perch’egli non sa neppur la via della città.

Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.

Guai a te, o paese, il cui re è un fanciullo, e i cui principi mangiano fin dal mattino!

Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.

Beato te, o paese, il cui re è di nobile lignaggio, ed i cui principi si mettono a tavola al tempo convenevole, per ristorare le forze e non per ubriacarsi!

Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.

Per la pigrizia sprofonda il soffitto; per la rilassatezza delle mani piove in casa.

Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.

Il convito è fatto per gioire, il vino rende gaia la vita, e il danaro risponde a tutto.

Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.

Non maledire il re, neppur col pensiero; e non maledire il ricco nella camera ove tu dormi; poiché un uccello del cielo potrebbe spargerne la voce, e un messaggero alato pubblicare la cosa.

Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.