Job 11

Tsophar de Naama prit la parole et dit:

A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:

Cette multitude de paroles ne trouvera-t-elle point de réponse, Et suffira-t-il d'être un discoureur pour avoir raison?

Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?

Tes vains propos feront-ils taire les gens? Te moqueras-tu, sans que personne te confonde?

Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.

Tu dis: Ma manière de voir est juste, Et je suis pur à tes yeux.

Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.

Oh! si Dieu voulait parler, S'il ouvrait les lèvres pour te répondre,

Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,

Et s'il te révélait les secrets de sa sagesse, De son immense sagesse, Tu verrais alors qu'il ne te traite pas selon ton iniquité.

Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.

Prétends-tu sonder les pensées de Dieu, Parvenir à la connaissance parfaite du Tout-Puissant?

Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?

Elle est aussi haute que les cieux: que feras-tu? Plus profonde que le séjour des morts: que sauras-tu?

Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?

La mesure en est plus longue que la terre, Elle est plus large que la mer.

Delší jest míra její než země, a širší než moře.

S'il passe, s'il saisit, S'il traîne à son tribunal, qui s'y opposera?

Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?

Car il connaît les vicieux, Il voit facilement les coupables.

Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?

L'homme, au contraire, a l'intelligence d'un fou, Il est né comme le petit d'un âne sauvage.

Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.

Pour toi, dirige ton coeur vers Dieu, Etends vers lui tes mains,

Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;

Eloigne-toi de l'iniquité, Et ne laisse pas habiter l'injustice sous ta tente.

Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:

Alors tu lèveras ton front sans tache, Tu seras ferme et sans crainte;

Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.

Tu oublieras tes souffrances, Tu t'en souviendras comme des eaux écoulées.

Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.

Tes jours auront plus d'éclat que le soleil à son midi, Tes ténèbres seront comme la lumière du matin,

K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.

Tu seras plein de confiance, et ton attente ne sera plus vaine; Tu regarderas autour de toi, et tu reposeras en sûreté.

Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.

Tu te coucheras sans que personne ne te trouble, Et plusieurs caresseront ton visage.

A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.

Mais les yeux des méchants seront consumés; Pour eux point de refuge; La mort, voilà leur espérance!

Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.