Song of Solomon 1

Salomon korkea veisu.

Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.

Hän suuta antakoon minun, suunsa antamisella; sillä sinun rakkautesi on suloisempi kuin viina,

Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.

Sinun hyväin voidettes hajuin tähden. Sinun nimes on vuodatettu öljy; sen piikaiset sinua rakastavat.

Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.

Vedä minua, niin me juoksemme perässäs: Kuningas vie minun kammioonsa: Me iloitsemme ja riemuitsemme sinusta, me muistamme sinun rakkauttas enempi kuin viinaa: hurskaat rakastavat sinua.

Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.

Minä olen musta, mutta sangen otollinen, te Jerusalemin tyttäret, niinkuin Kedarin majat, niinkuin Salomon kirjoiteltu vaate.

Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.

Älkäät sitä katsoko, että minä niin musta olen; sillä päivä on minun polttanut: minun äitini lapset vihastuivat minun päälleni: he ovat asettaneet minun viinamäen vartiaksi, mutta en minä varjellut viinamäkeäni.

Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.

Sano minulle sinä, jota minun sieluni rakastaa: kussas laidunta pidät, ja kussas lounaalla lepäät? ettei minun pitäisi poikkeeman kumppanies lauman tykö.

Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?

Jos et sinä sinuas tunne, sinä kaikkein ihanaisin vaimoin seassa, niin mene lammasten jäljille, ja kaitse vohlias paimenien huonetten tykönä.

Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.

Minä vertaan sinun, ystäväni, ratsaskaluihini, Pharaon vaunuihin.

Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.

Sinun sasupääs ovat ihanat pankkuin keskellä, ja sinun kaulas kultakäädyissä.

Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.

Me teemme sinulle kultaiset pankut, hopianastoilla.

Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.

Kuin kuningas istui pöytänsä tykönä, antoi nardukseni hajunsa.

Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.

Ystäväni on minun mirrhamkimppuni, joka minun rinnoillani riippuu.

Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.

Minun ystäväni on minulle Kyprin viinamarjan rypäle, Engeddin viinamäessä.

Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.

Katso, armaani, sinä olet ihana: katso, sinä olet ihana, silmäs ovat niinkuin kyhkyläisen silmät.

Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.

Katso, ystäväni, sinä olet ihana ja suloinen, ja meidän vuoteemme myös viheriöitsee.

Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.

Meidän huoneemme kaaret ovat sedripuusta, vuolteet hongasta.

Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.