Psalms 80

Asaphin Psalmi, kultasesta kukkaisesta, edelläveisaajalle. Kuules, Israelin paimen, joka saatat Josephin niinkuin lampaat: ilmoita sinus, joka istut Kerubimin päällä.

Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi.

Herätä voimas, sinä joka Ephraimin, Benjaminin ja Manassen edessä olet, ja tule meidän avuksemme.

Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.

Jumala, käännä meitä, ja anna kasvos paistaa, niin me tulemme autetuksi.

Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.

Herra Jumala Zebaot, kuinka kauvan sinä vihastut kansas rukouksiin?

Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.

Sinä ruokit heitä kyyneleiden leivällä, ja juotat heitä suurella mitalla, täynnä kyyneleitä,

Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?

Sinä olet meidät pannut riidaksi läsnäasuvaisillemme; ja meidän vihollisemme pilkkaavat meitä.

Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.

Jumala Zebaot, käännä meitä, ja anna kasvos paistaa, niin me autetuksi tulemme.

Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.

Sinä toit viinapuun Egyptistä, olet pakanat karkoittanut ulos, ja sen istuttanut.

Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.

Sinä perkasit tien hänen eteensä, ja annoit hänen hyvästi juurtua, niin että se täytti maan.

Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.

Vuoret ovat sen varjolla peitetyt, ja hänen oksillansa Jumalan sedripuut.

Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.

Sinä levitit hänen oksansa hamaan mereen asti, ja hänen haaransa hamaan virran tykö.

Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.

Miksis siis särjit hänen aitansa, että sitä kaikki ohitsekäyvät repivät.

Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.

Metsäsika on sen kaivanut ylös, ja metsän pedot sen syövät.

I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?

Jumala Zebaot, käännä siis sinuas, katso alas taivaasta ja näe, ja etsi sitä viinapuuta,

Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.

Ja pidä se kiintiänä, jonka sinun oikia kätes on istuttanut, (ihmisen) pojan tähden, jonka sinulles lujasti valinnut olet.

Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,

Se on poltettu tulella ja revitty: sinun uhkauksestas he ovat hukkuneet.

Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.

Sinun kätes varjelkoon oikian kätes kansan, ja ihmisen pojan, jonka sinulles lujasti valinnut olet.

Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.

Niin emme sinusta luovu: suo meidän elää, niin me sinun nimeäs avuksi huudamme.

Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,

Herra Jumala Zebaot, käännä meitä: anna kasvos paistaa, niin me autetuksi tulemme.

A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme. [ (Psalms 80:20) Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme. ]