Psalms 71

HERRE, jeg lider på dig, lad mig aldrig i evighed skuffes.

V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

Frels mig og udfri mig i din Retfærdighed, du bøjede dit Øre til mig;

Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

red mig og vær mig en Tilflugtsklippe, en Klippeborg til min Frelse; thi du er min Klippe og Borg!

Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

Min Gud, fri mig ud af gudløses Hånd, af Niddings og Voldsmands Kløer;

Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

thi du er mit Håb, o Herre! Fra min Ungdom var HERREN min Tillid;

Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

fra Moders Skød har jeg støttet mig til dig, min Forsørger var du fra Moders Liv, dig gælder altid min Lovsang.

Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.

For mange står jeg som mærket af Gud, men du er min stærke Tilflugt;

Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

min Mund er fuld af din Lovsang, af din Ære Dagen lang.

Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

Forkast mig ikke i Alderdommens Tid og svigt mig ikke, nu Kraften svinder;

Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.

thi mine Fjender taler om mig, de der lurer på min Sjæl, holder Råd:

Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,

"Gud har svigtet ham! Efter ham! Grib ham, thi ingen frelser!"

Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

Gud, hold dig ikke borte fra mig, il mig til Hjælp, min Gud;

Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

lad dem blive til Skam og Skændsel, dem, der står mig imod, lad dem hylles i Spot og Spe, dem, der vil mig ondt!

Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.

Men jeg, jeg vil altid håbe, blive ved at istemme din Pris;

Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

min Mund skal vidne om din Retfærd, om din Frelse Dagen lang; thi jeg kender ej Ende derpå.

Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.

Jeg vil minde om den Herre HERRENs Vælde, lovsynge din Retfærd, kun den alene.

Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

Gud, du har vejledt mig fra min Ungdom af, dine Undere har jeg forkyndt til nu;

Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.

indtil Alderdommens Tid og de grånende Hår svigte du mig ikke, o Gud. End skal jeg prise din Arm for alle kommende Slægter.

Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.

Din Vælde og din Retfærdighed når til Himlen, o Gud; du, som øvede store Ting, hvo er din Lige, Gud?

Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?

Du, som lod os skue mange fold Trængsel og Nød, du kalder os atter til Live og drager os atter af Jordens Dyb;

Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

du vil øge min Storhed og atter trøste mig.

Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.

Til Gengæld vil jeg til Harpespil prise din Trofasthed, min Gud, lege på Citer for dig, du Israels Hellige;

I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.

juble skal mine Læber - ja, jeg vil lovsynge dig og min Sjæl, som du udløste;

Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

også min Tunge skal Dagen igennem forkynde din Retfærd, thi Skam og Skændsel får de, som vil mig ilde.

Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.