Isaiah 33

Běda tobě, zhoubce, ješto sám nebýváš huben, a kterýž nevěrně děláš, ješto tobě nečinili nevěrně. Když přestaneš býti zhoubcím, pohuben budeš; když přestaneš nevěrně činiti, nevěrněť činiti budou.
הוי שודד ואתה לא שדוד ובוגד ולא בגדו בו כהתמך שודד תושד כנלתך לבגד יבגדו בך׃
Hospodine, učiň nám milost, na tebeť očekáváme; budiž ramenem svých každého jitra, a vysvobozením naším v čas ssoužení.
יהוה חננו לך קוינו היה זרעם לבקרים אף ישועתנו בעת צרה׃
Před zvukem hřmotu rozprchnou se národové, před vyvýšením tvým budou rozptýleni pohané.
מקול המון נדדו עמים מרוממתך נפצו גוים׃
A sebrána bude loupež vaše, tak jako sbíráni bývají chroustové; jako připadají kobylky, tak připadnou na ni.
ואסף שללכם אסף החסיל כמשק גבים שוקק בו׃
Vyvýšíť se Hospodin, nebo na výsosti přebývá, a naplní Sion soudem a spravedlností.
נשגב יהוה כי שכן מרום מלא ציון משפט וצדקה׃
I bude upevněním časů tvých, silou i hojným spasením; moudrost a umění, a bázeň Hospodinova poklad tvůj.
והיה אמונת עתיך חסן ישועת חכמת ודעת יראת יהוה היא אוצרו׃
Aj, rekové jejich naříkali vně, jednatelé pokoje hořce plakali.
הן אראלם צעקו חצה מלאכי שלום מר יבכיון׃
Zpustly silnice, přestali choditi cestou; zrušil příměří, nevážil sobě měst, za nic položil sobě člověka.
נשמו מסלות שבת עבר ארח הפר ברית מאס ערים לא חשב אנוש׃
Kvílila a zemdlela země, styděti se musil Libán a usvadl; Sáron učiněn jako poušť, Bázan pak a Karmel oklácen.
אבל אמללה ארץ החפיר לבנון קמל היה השרון כערבה ונער בשן וכרמל׃
Jižť povstanu, praví Hospodin, již vyvýšen, již vyzdvižen budu.
עתה אקום יאמר יהוה עתה ארומם עתה אנשא׃
Počnouce slámu, porodíte strniště; oheň dýchání vašeho sžíře vás.
תהרו חשש תלדו קש רוחכם אש תאכלכם׃
I budou národové vypálené vápno, trní podťaté, ohněm spáleni budou.
והיו עמים משרפות שיד קוצים כסוחים באש יצתו׃
Slyšte dalecí, co jsem učinil, a poznejte blízcí sílu mou.
שמעו רחוקים אשר עשיתי ודעו קרובים גברתי׃
Zděsili se na Sionu hříšníci, podjala hrůza pokrytce, řkoucí: Kdož by z nás mohl ostáti před ohněm sžírajícím? Kdož by z nás mohl ostáti před plamenem věčným?
פחדו בציון חטאים אחזה רעדה חנפים מי יגור לנו אש אוכלה מי יגור לנו מוקדי עולם׃
Ten, kterýž chodí v spravedlnosti, a mluví pravé věci, kterýž pohrdá ziskem z útisku, kterýž otřásá ruce své, aby darů nepřijímal, kterýž zacpává uši své, aby neslyšel rady o vraždě, a zavírá oči své, aby se na zlé nedíval:
הלך צדקות ודבר מישרים מאס בבצע מעשקות נער כפיו מתמך בשחד אטם אזנו משמע דמים ועצם עיניו מראות ברע׃
Ten na vysokých místech přebývati bude, hradové na skalách útočiště jeho, tomu chléb dán bude, vody jeho stálé budou.
הוא מרומים ישכן מצדות סלעים משגבו לחמו נתן מימיו נאמנים׃
Krále v okrase jeho uzří oči tvé, spatří i zemi dalekou.
מלך ביפיו תחזינה עיניך תראינה ארץ מרחקים׃
Srdce tvé přemyšlovati bude o strachu, řka: Kdež jest písař, kde výběrčí, kde spisovatel velikých domů?
לבך יהגה אימה איה ספר איה שקל איה ספר את המגדלים׃
Lidu ukrutného neuhledáš, lidu hluboké řeči, jíž bys neslýchal, a jazyku cizího, jemuž bys nerozuměl.
את עם נועז לא תראה עם עמקי שפה משמוע נלעג לשון אין בינה׃
Patř na Sion, město slavností našich, oči tvé nechať hledí na Jeruzalém, obydlí pokojné, stánek, kterýž nebude přenešen, kolíkové jeho na věky se nepohnou, a žádný provaz jeho se neztrhá;
חזה ציון קרית מועדנו עיניך תראינה ירושלם נוה שאנן אהל בל יצען בל יסע יתדתיו לנצח וכל חבליו בל ינתקו׃
Proto že velikomocný Hospodin jest nám na místě tom řekami toků širokých, po němž nepůjde lodí s vesly, aniž bárka veliká po něm přecházeti bude.
כי אם שם אדיר יהוה לנו מקום נהרים יארים רחבי ידים בל תלך בו אני שיט וצי אדיר לא יעברנו׃
Nebo Hospodin jest soudce náš, Hospodin ustanovitel práv našich, Hospodin král náš, onť spasí nás.
כי יהוה שפטנו יהוה מחקקנו יהוה מלכנו הוא יושיענו׃
Oslábliť jsou provazové tvoji, aniž budou moci utvrditi sloupu bárky své, ani roztáhnouti plachty, anť již rozdělena bude kořist loupeže mnohé; i chromí rozchvátají kořist.
נטשו חבליך בל יחזקו כן תרנם בל פרשו נס אז חלק עד שלל מרבה פסחים בזזו בז׃
Aniž dí kdo z obyvatelů: Nemocen jsem. Lid osedlý v něm zproštěn bude nepravosti.
ובל יאמר שכן חליתי העם הישב בה נשא עון׃