John 2

Trećeg dana bijaše svadba u Kani Galilejskoj. Bila ondje Isusova majka.

Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.

Na svadbu bijaše pozvan i Isus i njegovi učenici.

A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu.

Kad ponesta vina, Isusu će njegova majka: "Vina nemaju."

Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají.

Kaže joj Isus: "Ženo, što ja imam s tobom? Još nije došao moj čas!"

Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.

Nato će njegova mati poslužiteljima: "Što god vam rekne, učinite!"

Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.

A bijaše ondje Židovima za čišćenje šest kamenih posuda od po dvije do tri mjere.

I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.

Kaže Isus poslužiteljima: "Napunite posude vodom!" I napune ih do vrha.

Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.

Tada im reče: "Zagrabite sada i nosite ravnatelju stola." Oni odnesu.

I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.

Kad okusi vodu što posta vinom, a nije znao odakle je - znale su sluge koje zagrabiše vodu - ravnatelj stola pozove zaručnika

A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce,

i kaže mu: "Svaki čovjek stavlja na stol najprije dobro vino, a kad se ponapiju, gore. Ti si čuvao dobro vino sve do sada."

A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.

Tako, u Kani Galilejskoj, učini Isus prvo znamenje i objavi svoju slavu te povjerovaše u njega njegovi učenici.

To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.

Nakon toga siđe sa svojom majkom, s braćom i sa svojim učenicima u Kafarnaum. Ondje ostadoše nekoliko dana.

Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;

Blizu bijaše židovska Pasha. Stoga Isus uziđe u Jeruzalem.

Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.

U Hramu nađe prodavače volova, ovaca i golubova i mjenjače gdje sjede.

A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.

I načini bič od užeta te ih sve istjera iz Hrama zajedno s ovcama i volovima. Mjenjačima rasu novac i stolove isprevrta,

A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.

a prodavačima golubova reče: "Nosite to odavde i ne činite od kuće Oca mojega kuću trgovačku."

A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.

Prisjetiše se njegovi učenici da je pisano: Izjeda me revnost za Dom tvoj.

I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.

Nato se umiješaju Židovi i upitaju ga: "Koje nam znamenje možeš pokazati da to smiješ činiti?"

Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš?

Odgovori im Isus: "Razvalite ovaj hram i ja ću ga u tri dana podići."

Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.

Rekoše mu nato Židovi: "Četrdeset i šest godina gradio se ovaj Hram, a ti da ćeš ga u tri dana podići?"

I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?

No on je govorio o hramu svoga tijela.

Ale on pravil o chrámu těla svého.

Pošto uskrsnu od mrtvih, prisjetiše se njegovi učenici da je to htio reći te povjerovaše Pismu i besjedi koju Isus reče.

A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.

Dok je boravio u Jeruzalemu o blagdanu Pashe, mnogi povjerovaše u njegovo ime promatrajući znamenja koja je činio.

A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.

No sam se Isus njima nije povjeravao jer ih je sve dobro poznavao

Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky.

i nije trebalo da mu tko daje svjedočanstvo o čovjeku: ta sam je dobro znao što je u čovjeku.

Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.