James 1

Jakov, sluga Boga i Gospodina Isusa Krista: dvanaestorma plemena Raseljeništva pozdrav.

Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.

Pravom radošću smatrajte, braćo moja, kad upadnete u razne kušnje

Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,

znajući da prokušanost vaše vjere rađa postojanošću.

Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.

Ali neka postojanost bude na djelu savršena da budete savršeni i potpuni, bez ikakva nedostataka.

Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.

Nedostaje li komu od vas mudrosti, neka ište od Boga, koji svima daje rado i bez negodovanja, i dat će mu se.

Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.

Ali neka ište s vjerom, bez ikakva kolebanja. Jer kolebljivac je sličan morskom valovlju, uzburkanu i gonjenu.

Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.

Neka takav ne misli da će primiti što od Gospodina -

Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,

čovjek duše dvoumne, nepostojan na svim putovima svojim.

Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.

Neka se brat niska soja ponosi svojim uzvišenjem,

Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,

a bogataš svojim poniženjem. Ta proći će kao cvijet trave:

A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.

sunce ogranu žarko te usahnu trava i cvijet njezin uvenu; dražest mu lica propade. Tako će i bogataš na stazama svojim usahnuti.

Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.

Blago čovjeku koji trpi kušnju: prokušan, primit će vijenac života koji je Gospodin obećao onima što ga ljube.

Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.

Neka nitko u napasti ne rekne: "Bog me napastuje." Ta Bog ne može biti napastovan na zlo, i ne napastuje nikoga.

Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.

Nego svakoga napastuje njegova požuda koja ga privlači i mami.

Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.

Požuda zatim, zatrudnjevši, rađa grijehom, a grijeh izvršen rađa smrću.

Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.

Ne varajte se, braćo moja ljubljena!

Nebluďtež, bratří moji milí.

Svaki dobar dar, svaki savršen poklon odozgor je, silazi od Oca svjetlila u kome nema promjene ni sjene od mijene.

Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.

Po svom naumu on nas porodi riječju Istine da budemo prvina neka njegovih stvorova.

On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.

Znajte, braćo moja ljubljena! Svatko neka bude brz da sluša, spor da govori, spor na srdžbu.

A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.

Jer srdžba čovjekova ne čini pravde Božje.

Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.

Zato odložite svaku prljavštinu i preostalu zloću i sa svom krotkošću primite usađenu riječ koja ima moć spasiti duše vaše.

Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.

Budite vršitelji riječi, a ne samo slušatelji, zavaravajući sami sebe.

Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.

Jer ako je tko slušatelj riječi, a ne i izvršitelj, sličan je čovjeku koji motri svoje rođeno lice u zrcalu:

Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.

promotri se, ode i odmah zaboravi kakav bijaše.

Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.

A koji se oglÄedÄa u savršenom zakonu slobode i uza nj prione, ne kao zaboravan slušatelj nego djelotvoran izvršitelj, blažen će biti u svem djelovanju svome.

Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.

Smatra li se tko bogoljubnim, a ne obuzdava svoga jezika, nego zavarava srce svoje, isprazna je njegova bogoljubnost.

Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.

Bogoljubnost čista i neokaljana jest: zauzimati se za sirote i udovice u njihovoj nevolji, čuvati se neokaljanim od ovoga svijeta.

Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.