James 2

Braćo moja, vjeru Gospodina našega Isusa Krista slavnoga ne miješajte s pristranošću!

Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.

Dođe li na vaš sastanak čovjek sa zlatnim prstenjem, u sjajnoj odjeći, a dođe i siromah u bijednoj odjeći

Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,

i vi se zagledate u onoga što nosi sjajnu odjeću te reknete: "Ti lijepo ovdje sjedni!", a siromahu reknete: "Ti stani - ili sjedni - ondje, podno podnožja moga!",

A popatřili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto pěkně; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých;

niste li u sebi pristrano sudili te postali suci što naopako sude?

Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste rozeznavatelé v myšleních zlých?

Čujte, braćo moja ljubljena: nije li Bog one koji su svijetu siromašni izabrao da budu bogataši u vjeri i baštinici Kraljevstva što ga je obećao onima koji ga ljube?

Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují?

A vi prezreste siromaha! Ne tlače li vas upravo bogataši? Ne vuku li vas baš oni na sudove?

Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž ne ti, jenž bohatí jsou, mocí utiskují vás, a oniť vás i k soudům přivozují?

Ne psuju li oni lijepo Ime na vas zazvano?

Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?

Ako doista izvršujete kraljevski zakon po Pismu: Ljubi bližnjega svoga kao sebe samoga, dobro činite;

Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.

ako li ste pristrani, grijeh činite i Zakon vas osuđuje kao prijestupnike.

Pakli osoby přijímáte, hřešíte, a Zákon vás tresce jako přestupníky.

Ta tko sav Zakon uščuva, a u jednome samo posrne, postao je krivac svega.

Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen.

Jer tko reče: Ne čini preljuba, reče i: Ne ubij. Ako dakle i ne činiš preljuba, a ubiješ, postao si prijestupnik Zakona.

Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona.

Tako govorite i tako činite kao oni koji imaju biti suđeni po zakonu slobode.

Tak mluvte a tak čiňte, jakožto ti, kteříž podle zákona svobody souzeni býti máte.

Jer nemilosrdan je sud onomu tko ne čini milosrđa; a milosrđe likuje nad sudom.

Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.

Što koristi, braćo moja, ako tko rekne da ima vjeru, a djela nema? Može li ga vjera spasiti?

Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?

Ako su koji brat ili sestra goli i bez hrane svagdanje

A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu,

pa im tkogod od vas rekne: "Hajdete u miru, grijte se i sitite", a ne dadnete im što je potrebno za tijelo, koja korist?

Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude?

Tako i vjera: ako nema djela, mrtva je u sebi.

Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.

Inače, mogao bi tko reći: "Ti imaš vjeru, a ja imam djela. Pokaži mi svoju vjeru bez djela, a ja ću tebi djelima pokazati svoju vjeru.

Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých.

Ti vjeruješ da je jedan Bog? Dobro činiš! I đavli vjeruju, i dršću."

Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.

Hoćeš li spoznati, šuplja glavo, da je vjera bez djela jalova?

Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?

Zar se Abraham, otac naš, ne opravda djelima, kad na žrtvenik prinese Izaka, sina svoga?

Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?

Vidiš: vjera je surađivala s djelima njegovim i djelima se vjera usavršila

Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho a z skutků víra dokonalá byla?

te se ispunilo Pismo koje veli: Povjerova Abraham Bogu i uračuna mu se u pravednost pa prijatelj Božji posta.

A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.

Gledajte: čovjek se opravdava djelima, a ne samom vjerom.

Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk a ne z víry toliko?

Ne opravda li se slično, djelima, i Rahaba bludnica kad primi glasnike i drugim ih putom izvede?

Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši?

Jer kao što je tijelo bez duha mrtvo, tako je i vjera bez djela mrtva.

Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.